006-025 LORETA 

Kdo z Pražanů by neznal líbeznou melodii mariánské písně, kterou vyzvánějí v každou denní i noční hodinu zvonky pražské Lorety do ticha starobylých Hradčan. Vzniku Lorety předchází legenda, podle které přenesli andělé chýši, v níž bylo Panně Marii zvěstováno její početí, z Jeruzalema do Itálie, kde nad ní zbudoval architekt Bramante kapli, zvaná Loreta. Tato kaple se stala poutním místem a podle jejího vzoru vznikla v 15. století i Loreta pražská. Později byly kolem základní stavby vybudovány ambity a počátkem 18. století Kilian Dienzenhofer přestavěl průčelí do barokního slohu. Dienzenhofer také navrhl zvýšení ochozů o jedno patro, což se uskutečnilo v polovině 18. století. 

Legendou o Panně Marii vábila Loreta ve své době prostý lid a nabádala jej ústy kněží k poslušnosti pánů církevní vrchnosti. Proto vedle uměleckých děl najdeme ve výzdobě Lorety i naivní kresby primitivně zobrazující výjevy ze života svatých, skvostné poklady bohoslužebných předmětů, i svatou Starostu s plnovousem. To vše mělo zvyšovat přitažlivost Lorety. 

Dnes si ceníme Lorety především po stránce umělecko historické; některé její sochy, obrazy i předměty chrámového pokladu jsou opravdu vzácné. Až vás přivábí hra loretánských zvonků, zajděte si Loretu prohlédnout. 

Text k obrázkům: 

1. Půvabná barokní stavba Lorety tvoří protějšek k mohutnému Černínskému paláci. 

2. Zábradlí před Loretou zdobí putti, sošky andílků, nesoucích štíty. 

3. Křížovou cestu a kaple chrání ambity ze 17. století. V polovině 18. století bylo nádvoří uprostřed ambitů ozdobeno kašnami. 

4. Bohatá výzdoba Svaté chýše, kde byl dříve uložen loretánský poklad, pochází ze 17. století od italských štukatérů Agosty, Colomby a Comety. 

5. Loretánský poklad se později přestěhoval do klenotnice v ambitech; jsou v něm historicky i umělecky cenné náboženské nádoby, roucha a náčiní, většinou ze 16. až 18. století. Nejstarší je gotický mešní kalich z roku 1510, zdobený smaltovanými obrázky. 

6. Nástropní malby ambitních chodeb jsou z velké části dílem malíře F. A. Schefflera z poloviny 18. století. Oltářní obraz v kapli sv. Františka Serafinského maloval mistr českého baroka Petr Branald. 

7. Proslulou loretánskou zvonkohru zhotovil Holanďan Claudio Fromm koncem 17. století. Zvonky, hrající původně čtyři melodie, rozeznívá hodinový mechanismus od pražského hodinářského mistra Petra Neumanna. Lze však také hrát na zvonky pomocí dřevěné klaviatury.