Barevné fotografické filtry 71568-71679

Proč se užívá ve fotografii filtrů?

Lidské oko není k různým barvám stejně citlivé, nejcitlivější je pro barvu žlutou, poněkud méně pro barvu oranžovou a zelenou a nejméně pro barvy červenou a modrou. Proto se jeví oku žluté předměty nejjasnější a tmavomodré, nebo tmavočervené, nejtmavější. Normální fotografická deska či film podává všechny barevné tóny ve stupnici šedých odstínů. Tímtéž způsobem jsou na fotografii také podány světelné hodnoty (světlo a stín).

Na fotografii je pak celá stupnice šedí od úplně bílé až do černé. Jestliže má být fotografovaný předmět fotograficky, tj. světelně i tónově správně vyjádřen, pak musí v tomto nebarevném podání příslušný stupeň šedi odpovídat jasnosti původní barvy tak, jak je vidí oko, aby barva žlutá byla podána šedým odstínem světlejším než barva oranžová, nebo zelená. Jako příklad vezměme snímek žlutého domu s červenou střechou stojícího u jezera s temně modrou vodou; břehy jezera jsou porostlé zelenou travou a na světle modré obloze je bílý mrak.

Použije-li se ke snímku desky či film citlivý pouze k barvám modré a fialové, (např. stará tzv. extra-rapidní nebo reproduční deska), bude na pozitivu obloha úplně bílá - bez mraku, hladina jezera velmi světlá - asi ve stejném odstínu jako žlutá barva domu, střecha domku bude naproti tomu úplně černá právě tak, jako trávník na břehu jezera. Je to naprosto nesprávné převedení barev do odstínů šedi, zcela protichůdné proti vjemu lidského oka. Fotografuje-li se tentýž motiv na emulzi ortochromatickou, tj. takovou, která je citlivá nejen pro modrou nebo fialovou barvu, ale také pro barvu zelenou a tedy i pro žlutou, je výsledek poněkud lepší, ale stále neuspokojivý. Trávník na břehu bude sice podán světleji, ale přesto bude stále tmavší než hladina jezera, střecha domu bude jako dříve úplně černá a obloha, třebaže vyjde slabounce našedlá, bude stále bez mraku. Nejlepšího výsledku se dosáhne na panchromatickém negativním materiálu, který je kromě barvy modré a fialové dosti citlivý také k ostatním barvám, žluté, červené, zelené, oranžové a všem jejich variacím. I na takovém materiálu bylo by dosaženo správného výsledku jen tehdy, kdyby byl ve stejné míře citlivý k jednotlivým barvám jako lidské oko. Ale protože ani u nejmodernějších panchromatických filmů a desek tomu tak není, nelze ani na tomto materiálu dosáhnout správného podání barevných odstínů.

Tyto diference lze jednoduše korigovat užitím barevných filtrů. Tyto filtry částečně pohltí určité barvy, na něž je deska nejcitlivější, a pomáhají tak emulzi ke správnému zachycení ostatních barev, na které je již méně citlivá. U ortochromatických emulzí se užívá pouze filtrů žlutých, které podle svého zabarvení a hustoty pohlcují méně či více barvu modrou a propouštějí žlutou a zelenou.

Pro tzv. ortopanchromatické emulze je výhodné používat filtrů žlutých nebo žlutozelených, které potlačují poněkud modrou barvu a propouštějí barvu zelenou, červenou a žlutou. Emulze super-panchromatické vyžadují spíše filtr zelený, který potlačuje poněkud paprsky modré a červené. Tyto emulze jsou totiž určeny v prvé řadě pro umělé světlo a proto mají zesílenou citlivost k červeným paprskům. Použije-li se této emulze ke snímkům při denním světle, vychází červená barva poněkud světlá. Pro emulze, které nejsou k barvám zvlášť citlivé, nemá užití filtrů žádného významu, způsobí pouze značné prodloužení expozice.

Prodlouženi expoziční doby při použiti filtru.

Každý filtr pohlcuje částečně, případně i úplně některé barevné složky světla, což má vliv na osvitovou dobu. Je třeba osvitnout poněkud více. Toto prodloužení je udáno u každého filtru přibližným číslem, případně dvěma hodnotami, mezi nimiž se pro dané případy pohybuje skutečná hodnota prodloužení. Přesné údaje prodloužení osvitové doby nelze pro všechny případy stanovit, protože závisí na mnoha činitelích.

Především jsou citlivé materiály různých značek (i stejného druhu), různě citlivé k různým barvám. Pro různé emulze vyžadují různé prodloužení osvitové doby. Také sluneční (denní) světlo je různého složení během dne a během roku. V časných hodinách ranních a večerních je načervenalé, v poledních hodinách převládá zpravidla barva modrá. V zimních měsících je též ve slunečním světle, dopadajícím na zem více červených paprsků než v měsících letních. Je-li krajina pokryta sněhem, je osvětlení více do modra, v létě v lese opět zelenavé, v místnosti je ovlivněno barvou stěn, ve vysokých polohách v horách je ve světle velké množství ultrafialových paprsků atd.

Proto je nejlépe se zapracovat s jedním druhem citlivého materiálu a s určitým, jemu příslušejícím filtrem získat zkušenosti v prodloužení osvitu. Lze však všeobecně říci, že je lépe volit vždy bohatší osvit. Negativní materiál je značně osvitově pružný a vyrovnává v dosti širokém měřítku větší osvit, nevznikne proto velká chyba, použije-li se osvitu o něco delšího, než jaký má být.

Osvitne-li se pak naopak méně, jsou výsledkem slabé negativy, které činí při dalším zpracování obtíže.

Jak se prodlouží expoziční doba.

Pro určitý motiv za daných světelných poměrů byl by normální osvit např. 1/100 vteřiny při cloně 8. Použije-li se filtru, prodlužujícího osvit pro určitý negativní materiál 2x, je nutné:

Buď při stejné cloně 8 zmenšit rychlost závěrky 2x, tj. nařídit osvit na 2x1/100 - 1/50 vteřiny.
Nebo při stejné rychlosti závěrky 1/100 vteřiny zaclonit na sousední nižší clonu, tj. 5,6. Vychází-li prodloužení osvitu 3x, nutno opět buď osvitnout 3x1/100 = 1/33 vteřiny, nebo použít při rychlosti závěrky 1/100 vteřiny clony mezi čísly 4 a 5,6.

Filtry Meopta.

Filtry Meopta jsou broušeny a leštěny z optického skla, barveného ve hmotě. Je to značně drahé speciální sklo, které je před zpracováním v laboratořích přesně spektroskopicky zkoušeno. Filtry Meopta jsou rovněž broušeny z tohoto skla tak, aby jejich obě plochy byly rovinné a spolu rovnoběžné. Filtry s nerovnými plochami, případně klínovité, porušují totiž ve značné míře ostrost obrazu, protože se vkládají do chodu světelných paprsků před objektiv. Tolerance rovinnosti a rovnoběžnosti jsou u filtrů Meopta voleny tak, aby nezhoršovaly korekci objektivů.

Jsou zasazeny do objímek, s nimiž se nasazují na objímku objektivu. Na objímce filtru jsou pružné výřezy, které lze přihnutím snadno přizpůsobit tak, aby na objímce objektivu pevně držely.

Pevné uchycení filtru zaručují objímky k našroubování a objímky s bajonetovým uchycením. Na objímce každého filtru Meopta jsou značky, udávající druh a uchycení filtru. Filtr se značkami G2 0 30 je středně žlutý filtr (označení G2), který lze nasadit na objímku objektivu 0 30 mm (dáno označením 0 30). Objímky se závitem jsou označeny buď B 1/22 nebo GRIM 38, kde čísla 22 a M 38 označují rozměr závitu M 22x0,5 a M 38x0,5. Filtry s bajonetovým uchycením jsou označeny G3B36, kde B36 udává velikost objímky filtru pro bajonetové uchycení.

Zacházeni s filtry.

Jako každé oplické sklo, tak i speciální sklo filtrové je dosti choulostivé a proto je třeba s filtry zacházet opatrně a ošetřovat je jako objektiv. Je nutno chránit povrch filtrů před dotekem prstů a tvrdých předmětů. Mají se čistiti jako objektiv, pouze měkkým sepraným hadříkem, příp. čistým kapesníkem.

Druhy filtrů Meopta.

G 1 - světležlutý filtr pro sportovní a portrétní snímky, snímky krajin bez zamlžených dálek. Je také vhodný pro zachycení přílišného množství ultrafialového záření v horách. Prodlužuje osvit asi 1,5 - 2x.
G 2 - středně žlutý filtr pro snímky krajin s mraky a dálkami, pro snímky květin, reprodukce obrazů při denním světle. Na dobrém a vhodném materiálu podává předměty tónově správné. Prodlužuje osvit asi 2 - 3x.
G 3 - tmavěžlutý filtr (oranžový) pro snímky krajin se zamlženými dálkami. Tento filtr podává mraky velmi výrazně na tmavé obloze, při užití materiálu s dobrou citlivostí k barvám bývají proto účinky korekce filtru přehnané, což je v některých případech (u náladových snímků) žádoucí. Prodlužuje osvit asi 3 - 4x.
GGR 1 - světle žlutozelený filtr pro sportovní a portrétní snímky, snímky krajin bez zamlžených dálek. Vhodný pro panchromatické emulze. Prodlužuje osvit asi o 1,5 - 2x.
GR1 - světlezelený filtr pro snímky krajin, portrétů apod., zejména při užití panchromatického materiálu. Prodlužuje osvit asi 3 - 4x.
B 1 - světle modrý filtr pro snímky na super-panchromatickém materiálu při umělém světle. Prodlužuje osvit asi 2 - 3x.
R1 - rubínově červený filtr pro fotografování dálek; tohoto filtru lze použít ve spojení s materiálem citlivým k infračerveným paprskům i k fotografování v mlze (je však třeba zaostřit poněkud blíže). Fotografuje-li se s rubínovým filtrem při plném slunečním světle a při bezmračné obloze na panchromatickém materiálu a exponuje-li se poněkud méně, dosáhne se nočních efektů, tj. snímků, které vyhlížejí tak, jako by byly provedeny v noci za svitu měsíce. Prodlužuje osvit 6 - 10x.
UV - téměř bezbarvý. Nutný pro snímky v horách nad 2000 m a pro snímky u moře. V nížinách v zimě při sluncem ozářeném sněhu. Neprodlužuje osvitovou dobu.
UVO - bezbarvý. Má podobný účinek jako filtr UV, ale používá se u barevného filmu. Neprodlužuje osvitovou dobu.
N 1 - světle šedý. K zachycení části světla např. při používání vysoce citlivých filmů, při příliš velkém osvětlení fotografovaných předmětů, při nežádoucí hloubce ostrosti vznikající cloněním objektivu apod. Propouští 50% světla. Prodlužuje osvit 2x.
N2 - středně šedý. Použití stejné jako u filtru N1. Propouští 25% světla. Prodlužuje osvit 4x.