042-054 Jugoslávie - RIJEKA 

Největší jugoslávský přístav Rijeka, čítající 120.000 obyvatel, leží v nejsevernějším cípu Kvarnerského zálivu. 

Nejstaršími obyvateli těchto míst byli Ilyrové, které si ve 2. století před n. l. podrobili Římané. Toto území, zpustošené v době stěhování národů, osídluje postupně již od 7. století slovanský kmen Charvátů. V 9. století zde vzniká knížectví Charvátské a později Charvátsko-Uherské království. Často se na tomto pobřežním pásu v krvavých bitvách střetávaly zájmy dobyvatelů, obchodníků a různých vojevůdců, ale Charváté již své území neopustili. 

Když po 1. světové válce v roce 1918 bylo vyhlášeno království Srbů, Charvátů a Slovinců, tzv. Kraljevina SHS, Rijeka, největší přístavní město Charvátska, byla nejprve prohlášena svobodným městem. Později v roce 1924 byla pod starořímským jménem Fiume připojena k Itálii a Jugoslávii zbyla jen východní část města za řekou Riječinou zvaná Sušak. Teprve Pařížským mírem z 10. února 1947 získala Jugoslávie zpět od Itálie ještě s jinými částmi území i město Rijeku. 

Jako nejvýhodnější jugoslávský přístav s velkými přístavními skladišti a čilou dopravou se Rijeka nejvíce podílí na vývozu a dovozu. Vyváží se především ruda a koncentráty, ovoce, víno, tabák a textilie. Dovážejí se hlavně potraviny, strojírenské výrobky, paliva a suroviny. Tímto přístavem také prochází velká část našeho vývozního a dovozního zboží. 

V sezóně spojují expresní lodi denně Rijeku se Zadarem, Šibeníkem, Splitem, Makarskou a Dubrovníkem. Na ostrovy Krk, Gres, Rab a jiné jezdí místní lodě. 

Z kulturně historických památek je zajímavý hrad Trsat, bývalé sídlo knížecí rodiny Frankopanů, jedněch z nejmocnějších charvátských středověkých šlechticů. Dnes je zde zřízeno etnografické a historické oddělení Národního muzea. 

Rijeka má i vyhledávané operní a činoherní divadlo. Lázeňská část města je na Pečinách, kde je mnoho hotelů i vil a koupaliště. 

K obrázkům: 

1. Za řekou Riječinou, již na území Sušaku, stojí Trsat, starý hrad Frankopanů. 

2. Zvuk lodních sirén, námořní obři, kotevní lana, lodě pobřežní plavby a čluny, hluk jeřábů, bedny a žoky zboží, to je atmosféra přístavu ve Rijece. 

3. Za obchodním přístavem na řece Riječině kotví různé typy sportovních lodí. 

4. Hned při výstupu z přístavu nás upoutá členitá architektura františkánského kostela postaveného v roce 1929. 

5. Od nádraží na Národní náměstí nás zavede ulice Borisa Kidriča. 

6. Tvář starého města se rychle mění výstavbou nových moderních budov. Na snímku náměstí Národní Trg. 

7. Z hradu Trsat směrem do vnitrozemí se otevírá romantický pohled na údolí řeky Riječiny.