042-051 Jugoslávie - SPLIT II. 

O původu Splitu vypráví letáček kotoučku SPLIT I., kde je též zmínka o tom, že už téměř před 2.300 lety si dal císař Dioklecián postavit nedaleko Aspalathosu, jak se tehdy Split jmenoval, ohromný palác. Slovo ohromný je tu opravdu na místě; ještě dnes žije ve 250 domech, které jsou do palácového objektu vklíněny, skoro 3.000 lidí! Palác sám je skoro 180 m široký a 216 m dlouhý, je jednou z nejzachovalejších starořímských staveb a chloubou Splitu. Do paláce se vstupovalo ze čtyř světových stran čtyřmi branami, které měly jména podle kovů: Porta Ferrea (brána železná), Porta Aenea (bronzová), Porta Argentea (stříbrná), a nejhonosnější brána, do které se vstupovalo z města od severu, Porta Aurea, Zlatá brána. 

Během staletí se k objektu Diokleciánova paláce nastavělo a nalepilo mnoho různých staveb, veřejných, chrámových i obytných, které se po druhé světové válce postupně odstraňují, aby lépe vynikla čistá umělecká krása vlastního paláce. Při těchto pracích se objevují a upravují prostory dosud neznámé. 

Středem paláce je Diokleciánovo mauzoleum, které bylo v VII. století přeměněno na katolickou katedrálu. Ve 13. až 17. století byla vedle katedrály postavena zvonice, ze které je překrásný pohled na Split a jeho přístav. 

Za pozornost stojí též Papaličův palác, zbudovaný severně od peristilu Diokleciánova paláce. Papaličův palác je zbudován ve slohu pozdní gotiky a je dílem Juraje Dalmatince. Dnes je v tomto paláci městské museum se sbírkami zbraní, erbů a soch. 

Je v Jugoslávii málo měst tak bohatých na archeologické památky jako je právě Split. Alespoň část těchto vzácných pokladů a jejich prostředí ukazuje náš kotouček. 

Upozornění: Vlastní město Split zobrazuje stereokotouček SPLIT I. 

K obrázkům: 

1. Severní průčelí Diokleciánova paláce se Zlatou branou. 

2. Socha biskupa Grgura Ninského, stojící před Zlatou branou, je dílem slavného jugoslávského sochaře Ivana Meštroviče (1883-1962). 

3. Rotunda, zbytek zajímavé oválné stavby z římského období Splitu; v pozadí záliv, na jehož břehu se tyčí nové výškové budovy. 

4. Pohled od chrámových dveří Diokleciánova paláce na sloupořadí, ke kterému byly v pozdějších dobách přistaveny obytné domy. 

5. Nádvoří Diokleciánova paláce, po kterém se kdysi procházeli římští patriciové, oživuje dnes tržiště a bezpočet turistů. 

6. Na západní straně palácového nádvoří je celá skupina chrámů. Z počátku v nich Římané vzývali své pohanské bohy, později je křesťané zasvětili svým svatým. Vchod do jednoho z chrámů střeží sfinga, starší než všichni katoličtí svatí; je jí skoro 3.400 roků. 

7. K mladším stavbám chrámového komplexu patří zvonice, která byla dostavěna teprve před 400 lety. Na její ochoz vede přes 170 schodů, věž je vysoká přes 60 metrů, ale námaha s výstupem stojí za překrásný rozhled s věže na Split a moře.