042-042 PALERMO 

Palermo je dnes půlmiliónové hlavní město Sicílie, je v něm samozřejmě docela bezpečně, ale tak před dvěma tisíce lety bylo postrachem všech lidí, plujících Středozemním mořem. V tehdejším palermském přístavu měli totiž svou základnu pověstní sicilští piráti a jejich rychlých lodí se bál i pyšný Řím. Tenkrát také vyjednával s náčelníkem pirátů i slavný vůdce římských otroků Spartakus o odvozu vzbouřených otroků z Říma. Nedošlo k tomu, a nakonec byli i piráti z Palerma vypuzeni. Město pak střídalo pány, někdy dost rychle. Po Římanech se v něm usadili Mauři, po nich Normané, Španělé a tak to šlo po celá staletí, až do roku 1860 slavný dobyvatel Sicílie, revolucionář Guiseppe Garibaldi, obsadil i Palermo a připojil je i s celou Sicílií k Itálii. 

Dnešní Palermo žije ze zemědělství, z rybařiny, z průmyslu, ale hlavně z obchodu, protože jeho přístav je z největších jihoitalských přístavů vůbec. A slušný příjem má Palermo i z turistů, hlavně zahraničních. Přijíždí jich sem mnoho tisíc ročně z celého světa, protože v Palermu a v jeho okolí, v Agrigentu a v Monrealu, je čemu se obdivovat. Přesvěčte se o tom z obrázků. 

K obrázkům: 

1. Katedrála, kterou založil anglický biskup Walther of a Mill (Offamilius) roku 1185. Kopule byla přistavěna koncem 18. století, fasáda je z 14. a 15. století. 

2. Palác Arcivescovile s Diacesánovým muzeem a cennou pinakotékou je význačnou dominantou katedrálního náměstí. 

3. Chrám St. Giovanni degli Eremiti z r. 1132 je jedním z nejdůležitějším pozůstatků z normanské doby. Býval kdysi mešitou a proto připomíná jeho sloh stavby Maurů. 

4. Monreal, město ležící nedaleko Palerma, má 22.000 obyvatel; jeho nejvýznamnější stavitelskou památkou je klášter z II. století. Klášter Monral je nejproslulejší stavbou tehdejší doby. 

5. Klášterní arkády připomínají svým slohem, že jsou dílem saracenských stavitelů. 

6. Výzdoba arkád na nádvoří normanského paláce z XII. století, dříve zvaného Palazzo Reale, tj. královský. Původně to byla stavba arabská, kterou dali Normani za arabské a byzantské pomoci rozšířit. 

7. Chrám Svornosti v Agrigentu. Toto město a jeho chrámy vybudovali před dva a půl tisíci lety Řekové a o necelých dvě stě let později ho zničili Kartaginci. Od té doby bylo opuštěno a teprve v poslední době se stalo cílem mnoha turistů z celého světa. Chrámové stavby v Agrigentu jsou většinou ze žlutého pískovce, čímž se liší od ostatních starořeckých staveb, které jsou převážně z bílého mramoru.