042-039 ANTVERPY 

Že jsou Antverpy jedním z největších a nejvýznamnějších přístavů Evropy, je obecně známo; za rok se v něm vystřídá přes deset tisíc lodí. Ale když se podíváte na mapu, s překvapením zjistíte, že Antverpy neleží na břehu moře, ale na dolním toku řeky Šeldy, skoro devadesát kilometrů od jejího ústí; obyvatelé Antverp mají k moři asi tak daleko, jako Pražané do Tábora nebo do Turnova. Ale protože je Šelda na svém dolním toku široká šest až sedm set metrů a hluboká deset až patnáct, mohou v ohromných přístavních basénech Antverp přistávat a kotvit i velké zámořské lodi. 

Zajímavá je legenda o vzniku Antverp. Přístav prý tu byl od pradávna a hlídal ho strašný obr, který od námořníků vybíral velké dávky. Kdo nemohl nebo nechtěl zaplatit, tomu uťal pravou ruku. Ale našel se odvážný mladý muž, který obru nejen nezaplatil ale sám mu ruku uťal. Socha tohoto statečného mládence, třímajícího uťatou obrovu ruku, zdobí jedno z antverpských náměstí. Skutečný vznik Antverp se přičítá dvěma mnichům, kteří tu založili v VII. století osadu a při ní kostel a klášter. 

Hlavním zdrojem příjmů a v některých dobách opravdového blahobytu Antverp byl vždy přístav a obchod. Koncem 15. století byly Antverpy jedním z největších obchodních měst Evropy a roku 1460 tu vznikla první burza na světě. Úpadek Antverp nastal od poloviny století šestnáctého, kdy se pánem Nizozemí, to je dnešního Holandska a Belgie stal španělský král a vládu nad těmito kraji svěřil smutně pověstnému krvavému vévodovi z Alby. Ztracenou svobodu získala Belgie a s ní i Antverpy až roku 1830. 

Dnes jsou Antverpy druhým největším městem Belgie a mají přes tři sta tisíc obyvatel, s předměstími víc než dvakrát tolik, jsou důležitým přístavem a mají i rozsáhlý průmysl. V Antverpách se stavějí a opravují lodi, vyrábí se textil, barviva a stroje. Zvláštností Antverp je největší brusírna diamantů na světě. A pro fotografy amatéry je zajímavé, že na předměstí Antverp je továrna na fotografické materiály Gewaert. 

Antverpy jsou i významným kulturním střediskem Vlámů, a zatím, co se v jižní části Belgie mluví francouzsky, v antverpském kraji mluví lid převážně vlámsky. V městě samém je mnoho starobylých budov, které připomínají bohatství bývalých antverpských loďařů a obchodníků, je tam krásná renesanční radnice ze 16. století, ještě starší gotická katedrála, koloniální universita, akademie umění a Rubensův dům, který připomíná, že v Antverpách žil a tvořil jeden z nejslavnějších a nejplodnějších malířů 17. století. 

Vrchol slávy Antverp jistě leží v 15. století, ale i nyní Antverpy stále jsou významným střediskem průmyslovým i kulturním a důležitým dopravním uzlem mezi severozápadní Evropou a zámořím.