042-037 BERLÍN II - západní sektor 

Podle dohody, kterou po skončení druhé světové války ujednaly vítězné mocnosti v Postupimi, byl Berlín rozdělen na čtyři sektory: sovětský, americký, britský a francouzský. Sovětskou zónu tvoří severovýchodní část města, tak zvaný demokratický Berlín, zbytek je západní Berlín. Od roku 1961 jsou obě tyto části odděleny hranicí. 

Představitelem správního aparátu západního Berlína je starosta. Západoněmečtí poslanci, kteří zasedají ve spolkovém sněmu v Bonnu, mají pouze poradní hlas. Přes tyto skutečnosti se bonnská vláda snaží vydávat západní Berlín za součást spolkové republiky. 

Rozloha západního Berlína je 481 km2, počet obyvatel činí asi dva a čtvrt miliónů. Dík podpoře západoněmeckého a amerického kapitálu se západní Berlín stal městem s vysoce rozvinutým průmyslem, je však závislý nejen na přísunu průmyslových surovin, ale i všech základních potravin. 

Výstavba západního Berlína, válkou do značné míry zničeného, postupovala společně s výstavbou jeho průmyslu. Zvláště na vybombardovaných prostorách vyrostla moderní obchodní centra a obytné stavby. Dokonalou moderní a vysoce účelovou architekturou vyniká zvláště obchodní čtvrt, zvaná Hansaviertel. Moderně a velkoryse se řeší i západoberlínská městská doprava. 

K obrázkům: 

1. Kurfürstendamm, jedna z největších obchodních tříd Berlína. V pozadí starý a nový kostel Keiser-Wilhelm-Gedächtenkirche. 

2. Zámek Charlottenburg, jedna z mála historických památek, která nebyla válkou zničena. 

3. Tak zvané "Centrum Evropy", skupina nových budov, většinou sídel koncernů. 

4. Hansovní čtvrt je moderní obytné sídliště postavené v rámci výstavy architektury.  

5. Kongresová hala, moderně a při tom dokonale účelově řešená koncertní síň. 

6. Městská dálnice; k urychlení dopravy v městě a k usnadnění výjezdu z města se buduje systém místy zvýšených dálnic, které značně ulehčují provoz v přetížených ulicích. 

7. Kurfürstendamm v noci; v obchodních třídách, zaplavených světlem reklam, je i v noci živo.