042-033 AUGŠPURK Autor: Josef Vítek Město Augšpurk, německy Augsburg, má 210.000 obyvatel a je sídlem správy bavorského Švábska. Leží u severního předhoří Alp, na trase Frankfurt, Mnichov, Salcburk, a je branou do německých Alp od Garmisch-Partenkirchenu až po Bodamské jezero. Už před dvěma tisíci lety zbudoval syn císaře Augusta na místě dnešního Augšpurku opěrný bod římského panství, na jehož sutinách vyrostlo město, které vedle Kolína nad Rýnem patří k nejstarším německým městům vůbec. Ale stáří samo Augšpurk neproslavilo; ve středověku byl znám jako středisko obchodu, v jehož čele stála bohatá rodina Fuggerů a roku 1530 bylo právě v Augšpurku vyhlášeno první evangelické vyznání víry, tak zvaná augšpurská konfese. Dnes je Augšpurk moderním velkoměstem s rozvinutým průmyslem. Z minula zachoval si Augšpurk staré umělecké poklady, mezi nimiž jsou díla nejslavnějších mistrů jako Albrechta Dürera, Cranacha, Tiziana, Rubense, Rembrandta a jiných. Malíř Holbein starší se svým synem Hansem žili a působili přímo v Augšpurku. A ještě zmínka pro milovníky hudební historie: v Augšpurku se narodil otec Wolfganga Amadea Mozarta, Leopold Mozart. Text k obrázkům: 1. Radnice a věž Perlach. Radnice pochází z let 1615 až 20 od augšpurského stavitele Aliase Holla a patří k nejlepším dílům německé renesance. Perlach je městská vyhlídková věž ze které je při jasné viditelnosti vidět až do Alp. 2. Střed města tvoří stará obchodní čtvrť. 3. Augustova kašna, stojící na náměstí před radnicí, je dílem Petra Wagnera z konce 16. století podle Holanďana Huberta Gerharda. 4. Fuggerei je nejstarší sociální sídliště na světě; bylo postaveno bohatou obchodnickou rodinou Fuggerů a bydlí v něm nemajetní občané města. Roční nájemné činí již od založení sídliště 1 rýnský zlatý, tj. dnes 1,71 západoněmeckých marek. Sídliště má čtyři brány, které se na noc zavírají. 5. Dům tkalců a Merkurova kašna. Tkalcovství bylo nejbohatším cechem Augšpurku. Fresky na domě pocházejí z počátku 17. století, kašna ze století šestnáctého. 6. Divadlo, které bylo původně renesančního slohu, bylo za války zničeno a znovu postaveno. 7. Pohled z Jakubské brány na starobylou ulici.
|