042-031 LICHTENŠTEJNSKO 

Autor: Miroslav Kšica 

Tahle zemička patři k nejmenším státům v Evropě. Měří necelých 160 kilometrů čtverečních a nemá ani dvacet tisíc obyvatel, když nepočítáme turisty a dlouhodobé hosty. Těch může být v sezóně i víc než domácích. Co láká návštěvníky do Lichtenštejnska? Hlavně horská poloha, přírodní krása krajiny a zdravé, přívětivé prostředí. 

Lichtenštejnsko leží vtěsnáno mezi Rakousko a Švýcary, v severozápadním cípu Alp. Je to země převážně hornatá, s vrcholky ne o mnoho nižšími, než jsou hřebeny našich Vysokých Tater. Zdravé podnebí dalo vznik několika sanatorií, horských hotelů a středisek zimních sportů. Obyvatelé Lichtenštejnska se živí zemědělstvím, hlavně chovem dobytka. Na drobných horských políčkách se daří bramborám a vinné révě, jinak je většina země pokryta palouky a jehličnatými lesy. 

Průmyslu je poskrovnu; několik pil na zpracováni dřeva, továrna na keramiku s místními rázovitými vzory, potravinářský závod, který zpracovává hlavně sýry, a několik menších textilních závodů. 

Lichtenštejnsko je knížectví, Fürstentum Liechtenstein, a má své jméno podle panujícího rodu, jehož předkové bývali kdysi i u nás. Příjemné vzpomínky na ně právě nemáme. Úřední řečí je tam němčina ale měna je švýcarská. Lichtenštejnsko má poměrně dobrou silniční síť, ale železnic jen pět kilometrů se dvěma stanicemi; je to trať spojující rakouský Feldkirchen se švýcarským Buchsem. 

Hlavní město Vaduz je velikostí úměrné rozloze své země; má necelé tři tisíce obyvatel. Nad Vaduzem se na nevysokém ostrohu vypíná hradní sídlo panujících knížat. 

Vaduz se i se svým okolím přizpůsobil moderním urbanistickým proudům a snaží se působit velkoměstsky. Venkov však zůstává věren přirozenému starobylému alpskému slohu, jak o tom svědčí i naše snímky.