041-020 ZILLERTÁLSKÉ ALPY II - Rakousko 

Alpy jsou největším evropským velehorským systémem, který se v délce 1200 km a s největší šířkou 250 km rozkládá na území Francie, Itálie, Švýcarska, NSR, Rakouska a Jugoslávie. Pnou se nesmírným obloukem od Janovského zálivu na západě až po střední tok Dunaje na východě. Pokrývají plochu 220.000 km2, z čehož je asi 4.140 km2 zaledněno. Nejvíce ledovců je v Centrální krystalické oblasti Alp, které také dosahují nejvyšších výšek. 

Alpy jsou svým přírodním prostředím a romantickým rázem osídlení velmi přitažlivým magnetem pro turisty, lyžaře a všechny milovníky přírodních krás. Jim všem slouží rozsáhlá, hustá komunikační síť a nejrůznější zařízení cestovního ruchu, který se zde rozrostl do opravdového "průmyslového" odvětví, s velkým devisovým přínosem. 

V Alpách si může každý návštěvník v celoroční sezóně vybrat podle svého zájmu i možností. Cizinecký ruch se soustřeďuje do velkých klimatických a termálních lázní, nebo do zimních sportovních středisek. Nenáročným návštěvníkům, zejména horolezcům a vysokohorským turistům pak slouží hlavně velké množství prostých, ale útulně zařízených horských chat, které jsou rozseté od úpatí až po vysokohorské hřebeny. 

Jednou z kouzelných částí alpského horského světa jsou i Zillertálské Alpy. Jsou součástí Centrálních krystalických Alp a rozkládají se podél rakousko-italských hranic. Do Itálie spadají příkře, na sever do Rakouska mírnějšími svahy, v nichž jsou trogová údolí s ledovci a firnovými poli. Nad ledovci ční ostře modelované vrcholy, z nichž nejvyšší je Hochfeiler (3510 m). Pod ledovci se rozkládají horské louky s bohatou alpskou květenou, níže pásmo hustých lesů a pod nimi údolí, hustě obydlená rázovitými samotami a osadami. 

A do této oasy nerušené přírody a malebného horského světa Zillertálských Alp vás alespoň pohledem zavede několik následujících snímků. 

K obrázkům (foto Horst Bauer): 

1. Důležitou křižovatkou horských cest i nástupním místem k vrcholovým túrám v hlavním hřebenu Zillertálských Alp je velká chata Berliner Hütte (2040 m), stojící na průsečníku několika horských údolí. 

2. Příjemným oživením horského prostředí, pustých sutí a sněhových polí jsou hladiny průzračných horských jezer. Na hladině Schwarzensee se odráží rozeklaný hřeben a vrcholy Turnerkamp (3418 m) a dvojvrcholový Gross Moseler (3478 m). 

3. Pohled přes Schwarzensee na východnější ledovce Horn-Kees a Schwarzenstein-Kees, které mezi sebou svírají ostře modelovaný skalní hřeben, vybíhající až do vrcholové pyramidy Berliner Spitz (3254 m). 

4. Horská stezka poskytuje ideální výhled na jeden z nejvyšších vrcholů, Gross Moseler (3478 m). Pod jeho vrcholem se do široka rozprostírá ledovec Waxeck-Kees. Holé ohlazy pod čelem ledovce a hluboko do údolí sahající boční moreny ukazují na mohutnou činnost a obrovský rozsah tohoto ledovce v dávné minulosti. 

5. Neodmyslitelnou součástí horského života jsou i stáda ovcí, která se zde pasou po celé léto a oživují tak alpinské louky. Za svou skrovnou potravou vystupují vysoko až nad splazy údolních ledovců. 

6. Po výstupu na Schwarzenstein (3368 m) se naskýtá překrásný pohled k jihu do Itálie, na hluboko položená údolí povodí řek Aurino a Rienza. Za nimi ční divoké a rozeklané věže Dolomit, ráje rájů všech horolezců. 

7. Výhled ze Schwarzensteinu na západ dává zraku možnost přehlédnout nejen hlavní hřeben Zillertálských Alp, ale i daleko až na vrcholy Steinbaiských a Ötztálských Alp. Již jen pohled na nekonečné moře hřebenů a vrcholů je obrovskou odměnou, pro kterou se vyplatí podstoupit námahu a vypětí výstupu na vrchol.