041-019 ZILLERTÁLSKÉ ALPY I - Rakousko 

Rakousko je zemí hor; víc než tři čtvrtiny jeho území pokrývá mohutná a členitá soustava Východních Alp. Ty zde vytvářejí několik pásem, pnoucích se od západu k východu, oddělených od sebe podélnými údolími velkých alpských řek Inn, Salzach, Enns, Mur, Dráva a dalších. Na severu jsou to horské skupiny Severních vápencových Alp a jejich protějškem jsou Jižní vápencové Alpy, které však zasahují do Rakouska jen nejvýchodnější částí. Uprostřed nich se tyčí nejmohutnější a nejvyšší pásmo Centrálních krystalických Alp s mohutnou velehorskou modelací. 

Největší vliv na ráz velehorského reliéfu Alp měly pleistocenní ledovce, které přemodelovaly původní měkké tvary v ostré štíty a hluboká údolí. Mnohé ze vzniklých morénových valů se staly přirozenými hrázemi jezer, nebo vznikala jezera v prohlubních vytvořených ledovcem. Bývalé prahy ledovcových údolí překonávají dnes dravé bystřiny vysokými vodopády. 

Nedotčené krásy velehorského světa, spolu s malebnými osadami v údolích, tvoří v Alpách velice romantické prostředí, které se stalo středem rozsáhlého turistického ruchu. K oblíbeným oblastem bezesporu patří i Zillertálské Alpy. Jejich rulový hřeben vrcholí ve výšce 3510 m Hochfeilerem. Nejsou zde mohutné údolní ledovce ani mnohasetmetrové skalní stěny, kterými se pyšní jiné Alpy, ale o to jsou Zillertálské Alpy malebnější a pro svou přístupnost přívětivější. 

Výchozími místy do Zillertálských Alp jsou hlavně Krimml s proslulými 380 m vysokými vodopády, dále Mayerhofen a osady u Brennerského průsmyku. Odtud směřují značené horské chodníky až k závěrům dolin, k ledovcům, sedlům i vrcholům. Hustá síť horských chat pak zpřístupňuje i nejodlehlejší kouty těchto hor a činí z nich ráj zejména pro vysokohorskou turistiku. 

K obrázkům (foto Horst Bauer): 

1. Hluboká alpská údolí oživují osady i rázovité samoty. Jako tato typická alpská chalupa, většina jich zapadá do okolního přírodního rámce a vytváří tak malebné a útulné horské prostředí. 

2. Nad zelení Zillertálského údolí a nad stříbropěnnou řekou Ziller se do modrých výšek zdvihají rozeklané skalní vrcholy, ozdobené bělobou ledovců a firnových polí. 

3. Vysokohorské stezky zavádějí poutníka přes rozkvetlé alpské louky až k pustým suťoviskům, chladem dýchajícím ledovcům a sněžným polím i holým skalnatým vrcholům. Hluboce zaříznutými sedly, jako je na příklad Mörchen Scharte ve výšce 2870 m, vedou přechody mezi dolinami. 

4. Raritou Zillertálských Alp je skutečnost, že jejich část je ještě v soukromém držení, jako revír kteréhosi knížete. Tato oblast je pochopitelně turistice i ostatnímu cestovnímu ruchu uzavřena a musíme se spokojit jen pohledem do horních partií tohoto revíru. 

5. Pod mohutným skalním amfiteátrem bočního hřebene, zdobeného na úpatí krajkou firnovisek a ledu, stojí na skalním ostrohu vítaný útulek, horská chata Richter Hütte, ve výšce 2366 metrů. 

6. Uprostřed divokého a romantického areálu je malebně umístěna chata Plauener (2373 m); nad ní i nad zvrásněným ledovcem Kuchl-moss-Kees ční do blankytného nebe vrchol Reichenspitze, vysoký 3303 metry. 

7. Jako každý důležitý vrchol v Alpách, i vrchol Reichenspitze zdobí velký kříž. I když někdy nepřízeň počasí nedovolí vychutnat plně vrcholovou náladu, uspokojení nad překonáním hory i sebe samého je dostatečnou odměnou za vydanou námahu.