041-007 JULSKÉ ALPY I - Jugoslávie 

Julské Alpy jsou velehory rozlohou asi třikrát větší než Vysoké Tatry. Leží na severozápadě Jugoslávie ve Slovinsku a svou západní částí zasahují do Itálie. Nejvyšší hora, pověstný Triglav, dosahuje nadmořské výšky 2863 m. 

Geologicky jsou Julské Alpy vytvořeny z lasturnatých vápenců, horní a nejvyšší vrstvy jsou z dolomitů a dachteinského vápence. Jsou zde hluboká údolí, ohromné kolmé stěny, závrty, škrapy, jeskyně, ponorné potoky, suchá koryta, vyvěračky a vodopády. Okrasou Julských Alp je pevná vápenomilná květena. Hranice lesa tu dosahuje 1500 - 1800 metrů; rostou zde hlavně modříny, které se mísí s klečí, azalkou, lýkovcem a dalšími křovinami. 

Julské Alpy jsou divoké a turisticky náročné hory. Koho však neodradí mnohahodinové túry s batohem na zádech, kamenité cesty a rozmary počasí, toho čekají nevšední krásy tichých údolí, strmých skal, měsíční krajiny na náhorních planinách a daleké rozhledy. 

A jak jsou Julské Alpy od nás vzdáleny? Budete asi překvapeni: z Prahy je do nitra Julských Alp přibližně stejná vzdálenost jako do Vysokých Tater. 

K obrázkům (foto Horst Bauer): 

1. Vápencové velikány Julských Alp tvoří překrásný rámec zdejším osadám. Z Kranjské Gory, odkud vede horská silnice do Trenty, se představí nejprve Razor 2601 m a Prisojnik 2547 m vysoký. 

2. Na hranici lesa. Rozhledů přibývá a údolí se objevují ve své plné mohutnosti. Na snímku je vlevo Razor, vpravo nejvyšší hora Julských Alp - Triglav, vysoký 2863 m, dole silnice z Trenty do Kranjské Gory. 

3. Teplý a na živiny bohatý vápenec umožňuje rostlinný život ve značných výškách. 

4. Chata pod Jalovcem je v provozu jen po dobu letní sezóny a slouží k občerstvení turistů. Vlevo svah Velkého Ozebniku, vpravo typicky vrstvená Majstrovka s 2369 m. 

5. Cesta na Jalovec vede nádherně vzdušným hřebenem. 

6. Ti, kdož jezdí na hory, znají dobře kouzlo, které v sobě skrývá podvečer u horské chaty. 

7. V říši mraků.