038-011 KYPR I 

Ostrov Kypr patři k Asii, leží ve východním cípu Středozemního moře, měří přes 9 000 km2 - je tedy rozlehlejší, než Severočeský kraj - ale má jen 600 000 obyvatel. Jeho povrch je většinou hornatý, orné půdy není mnoho, ale přesto už po mnoho tisíciletí kdejaká mocnost o Kypr usiluje. Už dávno před naším letopočtem osídlili Kypr Řekové, pak ho dobyli Egypťané, po nich Chetité, Asyřané, Peršané, Byzantinci, Arabové, Francouzi, Benátčané a od 16. do 19. století okupovali Kypr Turci. Roku 1878 prohlásila tento ostrov za svou kolonii Velká Británie, ale obyvatelé Kypru se po dlouho trvajících bojích domohli r. 1959 vyhlášení samostatné republiky. Bohužel, nad jejich samostatností bdí příliš mnoho ručitelů: Řecko, protože 80 % Kypřanů je národnosti řecké, Turecko chrání svých 20 % tureckých příslušníků, Velká Britanie má na Kypru vojenské základny a OSN své bezpečnostní hlídky. Kypřané řecké národnosti, vedení presidentem arcibiskupem Makariem, chtějí skutečnou nezávislost Kypru; turecká menšina chce k Turecku a řečtí nacionalisté k Řecku. Z toho vznikají časté srážky a v poslední době i pokusy o atentát na presidenta Makaria. 

Kypr dal jméno mědi (cuprum), která se tam od pradávna dobývá kromě železa, asbestu a chrómu; ale pro obživu ostrovanů je nejdůležitější zemědělství. Pěstují obilí, citrusy, olivy, vinnou révu a tabák, chovají skot, ovce a kozy. Významný je pro Kypr i rybolov. 

V poslední době má pro hospodářství Kypru značný význam stoupající počet cizích turistů. Přijíždějí sem jak za přírodními krásami, tak i za archeologickými památkami; obojího má Kypr bohatě. Vždyť sama božská Venuše si zvolila za místo svého zrození krásné pobřeží Kypru, kde podle pověsti vystoupila z mořské pěny, a ještě dnes jsou na tomto ostrově zbytky chrámu bohyně lásky a krásy Afrodity. Je tedy přirozené, že se Kypr stává cílem návštěvníků doslovně z celého světa. 

K obrázkům (foto Antonín Srch): 

1. Údolí cedrů a pohoří Trodhos uprostřed západního cípu ostrova Kypru. Na spodní větvi cedru je vidět soudkovité šišky. 

2. Salamis na východním břehu ostrova je nádherná archeologická památka z řeckého období Kypru. Salamis byla vybudována před třemi tisíci lety. 

3. Opatství Bellapays ze 14. století, kdy stavěli na Kypru své vojensko-církevní základny Francouzi. 

4. Katedrála v městě Limasol pochází také ze 14. století a je zajímavou ukázkou směsice stavebních slohů těch dob. 

5. Nikósie, hlavní město Kypru, leží ve střední oblasti ostrova. Má asi 100 000 obyvatel a je sídlem presidenta a vládních úřadů. 

6. V Nikósii žije kromě Řeků také asi 18 % Turků, většinou ve zvláštních čtvrtích města. Na snímku obchodní ulička v turecké čtvrti, v pozadí minaret. 

7. Hlídka Organizace spojených národů, častý zjev na "horkých" místech politicky zjitřeného Kypru.