038-010 DAGESTÁN - SSSR Možná, že víc než jméno této autonomní republiky Sovětského svazu, řekne mnohému slovo lezginka, což je dagestánský národní tanec, který tak často u nás tančili na konci druhé světové války sovětští vojáci. A snad to tenkrát byli právě Lezginci, Kumikové, Avaři nebo jiní příslušníci některé z národnostních skupin, kterých je v Dagestánu na osmdesát. Dagestán je neveliká, hornatá a divoká země, ležící v příkaspické části Kavkazu. Její obyvatelé žijí většinou v horách. Kdysi v minulosti obývali prý obyvatelé Dagestánu přímořské nížiny, ale byli neustále napadáni Huny, Peršany, Turky, Araby - a tak jim nezbylo, než budovat svá obydlí na méně přístupných místech v horách. Teď už dávno nebezpečí pominulo, ale za celé generace si zvykli a staví dál svá obydlí nejraději vysoko na svazích hor jako orlí hnízda, tam, kde je čistý, průzračný vzduch a kde i orel v oblacích patří ke každodennímu životu. Dagestánci jsou lidé tvrdí, jak je hory a skály odchovaly, ale pohlédneš-li do jejich snědých tváří, setkáš se s upřímným, nezáludným pohledem. Cizinci pomohou ochotně a nezáludně, i rádi předvedou svoje dovednosti a dětsky upřímně se dovedou radovat. Celkem žije v Dagestánu 1,165.000 lidí, kteří se dělí do mnoha národnostních skupin, z nichž většina má svůj vlastní jazyk a tak se stává, že se ani obyvatelé sousedních vesnic nedomluví. Ale přesto negramotnost byla v Dagestánu v celku zlikvidována a vydává se i literatura, která se tiskne v šesti oficiálních jazycích. Velkým kulturním statkem Dagestánu je lidová kultura a umělecká řemesla, zejména výroba koberců, kovotepectví a řezba do dřeva, dovednosti, které tu mají staletou tradici a dědí se z pokolení na pokolení. K obrázkům (foto Jan Špáta): 1. Typická dagestánská vesnice Kuruš, o které se říká, že je nejvýše položenou obcí v Evropě. Je ve výšce 2.450 m nad mořem; její obydlí jsou většinou z hlíny. 2. K dopravě nákladů se v horských oblastech Dagestánu používá jen soumarů, většinou koní. 3. Cvokra, kde je nejoblíbenější zábavou chůze po provaze. Odtud je mnoho mistrů provazolezeckého umění i ve světových cirkusech. 4. Nošení vody je tradiční povinností žen a dívek. Tvary nádob jsou tu vesměs krásné a u každé dagestánské národnosti jiné. 5. Dřevo je v Dagestánu vzácné a tak nejobvyklejším palivem je trus krav a koní. Pečlivě se sbírá a suší, nejčastěji na střechách domků. 6. Obyvatelé Dagestánu jsou mohamedáni a jejich prosté náhrobní pomníčky jsou rozsety i vysoko v horách. 7. Dagestánské ženy nemají lehký úkol. Vedle i nejtěžších prací je hlavní jejich starostí péče o děti. Nejmenší potomky nosí i na delší cesty, sice v malebných, ale přec jen těžkých kolébkách.
|