038-008 FILIPÍNY IV 

Filipínské souostroví leží severně od rovníku mezi Borneem a Tchajwanem, obléváno Jihočínským mořem a Pacifickým oceánem. Tvoří je na 7.000 ostrovů a ostrůvků, z nichž největší je Luzon. Plocha všech Filipinských ostrovů (299.681 km2) je jen o málo menší než Itálie, ale žije na nich jen 27,556.000 obyvatel. Hlavním městem je Quenzon City (135.000 obyvatel), ležící na ostrově Luzon, ale největším městem Filipín je Manila, která má 1,200.000 obyvatel. Filipíny byly od druhé poloviny 16. století španělskou kolonií. Roku 1898 se na krátko osvobodily a byly první demokratickou republikou Asie. Ale už roku 1901 se staly kolonií USA a teprve od roku 1946 mají alespoň formální nezávislost, i když jsou stále v hospodářském i politickém područí USA. 

Filipíny mají téměř tisíciletou historii a už od 10. století udržovaly obchodní a politické styky s Čínou a později i s Indonésií. První Evropan na Filipínách byl Fernao Magellan, slavný portugalský mořeplavec, který konal objevitelské plavby ve službách Španělska a roku 1521 přistál na Filipínách. Magellan byl na Filipínách zabit, ale posádka s jeho lodí se vrátila a v letech 1565 až 1571 okupovali Španělé nejdůležitější Filipínské ostrovy a prohlásili je svou kolonií. 

Společně s dobyvateli přicházeli na ostrovy i katoličtí kněží ve službách Španělska a násilím převáděli domorodce na katolickou víru. Vzpomínky na tyto doby ožívají každoročně ve velikonočních slavnostech, při kterých se do mýtů katolických mísí i zvyky pohanské. Předvádějí se bohatě kostýmované hry podobné našim pašijím, ale též bičování provazy, do jichž konců jsou připevněny ostré úlomky skla. 

Od doby španělské kolonialistické nadvlády je většina Filipínců katolická, ale na některých malých ostrůvcích a v odlehlých končinách žijí ještě přímí potomci původních obyvatel, kteří zůstávají věrni prapůvodním náboženstvím a zvyklostem. 

K obrázkům: 

1. Velikonoční hry na ostrově Marinduque mají náboženský ráz podobný pašijím. Účinkující k nim oblékají barvité kostýmy a neméně barevné jsou i úbory přihlížejících žen. 

2. Nejfantastičtější jsou kostýmy mužů, představující žoldnéře. 

3. Filipínci si nevěří, že by vypadali dost hrozivě a proto si na obličeje berou masky. 

4. Kostýmy a masky žoldnéřů nesporně připomínají španělské dobyvatele; proto jsou na všech škraboškách černé kníry a brady. 

5. Muži se bičují provazy, na jejichž konci jsou skleněné střepy. 

6. Krvavě rozdrásaná záda mužů dokazují, že neběží jen o symbolické bičování. 

7. Daleko příjemnějším zvykem je opékání selat na rožních.