026-008 PEKING - Letní palác II. 

Sídlem čínských císařů bylo po celá staletí tak zvané Zakázané město uprostřed Pekingu. Do tohoto areálu, obklopeného vysokou zdí, nesměli obyčejní smrtelníci vstoupit a také císař z jeho obvodu téměř nevycházel. Teprve v polovině 12. století byla nedaleko Pekingu, v tak zvané Zahradě zlatých vod, zahájena výstavba Letního paláce, kam měl císař přesídlit i se svým dvorem v době léta, které je v Pekingu velmi horké. 

Čínský císařský dvůr býval velmi početný; se všemi úředníky, sluhy, eunuchy a strážemi čítal na tisíc osob. Proto se i letní sídlo velmi rozrostlo, zvlášť za dynastie Mingů v 15. až 17. století. Postupně vznikly v Zahradě zlatých vod a kolem umělých jezer a jezírek, tři skupiny paláců, chrámů a pavilónů, označované po čínském způsobu velmi poetickými jmény: Zahrada věčného jara, Zahrada moudrosti a krásy a Pahorek desetitisíce dlouhých let. Celý areál se nazýval Zahradou podivných kopců a svou krásou neměl prý ve světě obdoby. 

Když roku 1860 vnikla do Číny vojska evropských mocností, záměrně pobořila, vypálila a vyloupila právě budovy Letního paláce, prý ve snaze pokořit čínský císařský dvůr, který se tenkrát uchýlil do vnitrozemí. Poslední čínská císařovna, Tsu-Hsi, která po smrti svého manžela dala syna, následníka trůnu, uvěznit a vládla jako regentka sama, obnovila některé stavby v Zahradě podivných kopců a žila tu v Letním paláci trvale až do roku 1908. Vypráví se, že na přestavbu svého sídla použila peněz, určených na vybudování válečného loďstva. Dala skutečně za tyto peníze postavit také jednu loď, ale z mramoru, upravenou jako letohrádek na jednom z jezírek palácového areálu. 

Po svržení císařské dynastie a po vyhlášení čínské republiky r. 1912, byly objekty Letního paláce na čas uzavřeny a teprve po restauraci nejcennějších památek je Zahrada podivných kopců a bývalé paláce přístupné veřejnosti. I když tu bylo po roce 1860 mnoho nenávratně zničeno a i když evropští rádcové císařovny Tsu-Hsi nedokázali při obnově zachovat vždy čínský umělecký ráz, stále patří areál Letního paláce mezi nejvzácnější památky čínského umění. 

K obrázkům (foto Jan Bejbl): 

1. Lev byl symbolem síly a moci čínského císaře. Sochy lvů, po čínském způsobu umně stylizované, stávaly u bran do císařských paláců. 

2. Podél nábřeží jednoho z jezer probíhá nádherné loubí, jehož strop a trámoví je krásně vyzdobeno množstvím miniaturních obrazů z přírody. 

3. Chrám s typicky čínskou střechou, krytou glazovanými prejzy a ozdobenou malými dráčky. 

4. Staří čínští stavitelé si libovali v tvarově složité a barevně pestré výzdobě. 

5. Jedna z palácových bran, ozdobená mudroslovnými nápisy, zvanými kakemona. 

6. Bronzový pavilón, který pro císařovnu regentku Tsi-Hsi nepostavili čínští umělci, ale jezuité za to, že nad nimi držela ochrannou ruku. 

7. Některé skupiny pavilónů v Zahradě podivných kopců dělají dojem pohádkových staveb.