026-002 BARMA 

Barma leží v Bengálském zálivu a tvoří severozápadní část poloostrova Zadní Indie. Je asi pětkrát větší než ČSSR a má něco přes 20 miliónů obyvatel. Většinu, asi 15 miliónů, tvoří Barmánci, zbytek národnostní menšiny. Hlavním městem Barmy je Ragún (skoro 80.000 obyvatel] na jehož letišti přistávají též letadla ČSA na cestě do Indonésie. 

Více než polovinu Barmy pokrývají tropické lesy, v nichž kromě mnoha jiné zvěře žijí též tygři, nosorožci a poslední stáda divokých slonů. V západní oblasti Barmy jsou hory dosahující výšky přes tři tisíce metrů, ale ve střední Barmě a kolem toků řek jsou velmi úrodné nížiny, které se při moři rozšiřují v široké delty. V těchto oblastech je horké, vysloveně tropické podnebí s velkým množstvím monzunových dešťů. Ve velmi úrodné půdě se daří všechny tropické plodiny, hlavně rýže, v jejímž pěstování je Barma na druhém místě na světovém žebříčku. Pěstuje se tu také tabák, cukrová třtina, kakao, bavlna, kaučuk a všechny druhy tropického ovoce. Zvlášť významným vývozním produktem je teakové dřevo z barmských pralesů, kterému se pro jeho tvrdost a odolnost říká též železové. 

Barmský stát se připomíná už před našim letopočtem. Po většinu doby existoval jako království a patřil k nejmocnějším státům jihovýchodní Asie. Teprve počátkem 19. století se Barmy zmocnili Angličané a připojili ji k Britské Indii. Barmánci se s anglickou okupací nikdy nesmířili. Zosnovali proti Britům několikeré povstání a od roku 1948 jsou opět samostatnou republikou. 

Z Barmy vyšel též nynější generální tajemník Spojených národů U-Thant. 

Nábožensky se hlásí převážná většina Barmáců k buddhismu, jehož vliv je zvláště patrný na chrámových stavbách, z nichž světovou zvláštností je tak zvaný Schweitigoun. 

K obrázkům: 

1. Šweitigoun je skupina buddhistických chrámů a kapliček, založená prý už roku 585 před naším letopočtem. Pro vyznavače buddhismu je Šweitigoun posvátným místem, protože v jednom z chrámů je ukryta schránka s osmi vlasy samého zakladatele budhismu, Gautamy Buddhy. 

2. Dnešní Šweitigoun tvoří 4 velké a 64 menších pagod rozmístěných na terase dlouhé skoro 300 metrů a široké přes dvě stě metrů. 

3. Terasa, na které pagody spočívají, je celá pokryta mramorem. 

4. Zbožní buddhisté konají v každou denní dobu u chrámů své pobožnosti. 

5. Některé z chrámů jsou z bělostného alabastru, jiné pokrývá silná vrstva zlata. 

6. Věže chrámů Šwedagonu mají různé tvary, podle období, ve kterém vznikly. 

7. Pro silně zlacené věže se Šwedagonu říká též město zlatých chrámů.