022-025 MOSKVA II - SSSR 

Hlavní město Svazu sovětských socialistických republik patří počtem obyvatel i rozlohou k největším městům světa; žije tu na ploše asi devět set kilometrů čtverečných přes osm milionů obyvatel. První osídlení na půdě dnešní Moskvy se připomíná už z doby před třemi tisíci lety a počátky dnešního Kremlu spadají do poloviny 12. století, kdy na návrší nedaleko soutoku Neglinky s řekou Moskvou dal kníže Jurij Dolgorukij vybudovat pevnost. 

Hlavním městem bývalého Ruska se Moskva stala už v 15. století, ale roku 1712 si car Petr I. zvolil za své sídelní město Petrohrad. Teprve r. 1918 se podle rozhodnutí sovětské vlády Moskva stala definitivně hlavním městem Sovětského svazu. 

Centrem Moskvy byl a je Kreml, kolem kterého v téměř pravidelných kruzích vyrůstalo město. Dnešní ohraničení celého moskevského areálu tvoří okružní autostráda, dlouhá přes 100 kilometrů. V dopravě představuje Moskva ohromnou křižovatku: má čtyři rozsáhlá letiště, odkud startují letadla nejen do všech končin Sovětského svazu, ale do všech kontinentů; křižuje se tu jedenáct železničních tratí a šestnáct dálkových silnic; systém průplavů spojuje Moskvu s pěti moři světa. Pro místní dopravu slouží podzemní dráha, která je toho času dlouhá přes 130 kilometrů a je uznávána za nejlepší na světě. 

Ze stavebních památek je nejvýznamnější Kreml, v jehož areálu je kromě starobylého Velkého paláce a několika chrámů i nový moderní sjezdový palác pro 6.000 účastníků. V městě samém je kromě několika historicky cenných chrámů a paláců mnoho moderních staveb, z nichž největší je Státní universita M.V. Lomonosova. Dále je v Moskvě Akademie věd s mnoha výzkumnými ústavy a přes sedmdesát vysokých škol, mezi nimi Universita družby národů Patrice Lumumby, pro zahraniční studenty. 

Moskva jako kulturní centrum Svazu má na půl druhého sta výstavních síní, obrazáren a museí, z nichž nejvýznamnější je Ústřední museum V.I. Lenina, Museum revoluce, z obrazáren Treťjakovská galerie a další. Se soudobými výsledky hospodářského a technického pokroku se veřejnost seznamuje na velkolepé a stálé výstavě úspěchů národního hospodářství SSSR. 

S nejzajímavějšími pohledy na Moskvu a její významná místa a budovy vás budou naše stereokotoučky postupně seznamovat. 

K obrázkům (foto L. Kořínek): 

1. Kreml při pohledu od Velkého mostu. Odleva: jedna z obvodových věží, Velký kremelský palác, zvonice Ivana Velikého. 

2. Zvonice Ivana Velikého. Její nejvyšší věž je i s pozlaceným křížem vysoká přes 90 m. Byla vybudována koncem 16. stol. za Borise Godunova a její zvony byly slyšet až do vzdálenosti 30 km. 

3. V místech dnešního Komsomolského propektu byl v 17. stol. okraj Moskvy, zvaný Chamovniky. Zde žili svobodní tkalci a z jejich dob se zachovala vzácná architektonická památka, chrám sv. Nikoly. 

4. Roku 1953 byla na Leninských horách otevřena Lomonosovova universita, největší na světě. Skládá se z 27 hlavních a 10 vedlejších budov. Ústřední budova má 27 poschodí. 

5. Před více než 100 lety založil moskevský pokrokový obchodník P. M. Treťjak sbírku uměleckých děl. Od samého počátku měla jeho sbírka charakter revolučního demokratismu. Tuto sbírku odkázal státu a dnes má Treťjakovská galerie na 35.000 exponátů v 53 sálech a další tisíce v depositářích. 

6. Roku 1953 byla poprvé otevřena v Moskvě Všesvazová zemědělská výstava, která se dnes jmenuje Výstava úspěchů národního hospodářství SSSR. Zdobí ji několik fontán, z nichž největší je Fontána družby národů. Každá socha na fontáně představuje jednu svazovou republiku. 

7. Z osmdesáti pavilonů se těší největšímu zájmu pavilon KOSMOS. Před ním se tyčí kosmická raketa Voschod a název pavilonu nenechá nikoho na pochybách, jaké exponáty v něm nalezne: od prvních sputníků až po orbitální stanice.