022-017 PEKING - Čína 

Peking, hlavní město Čínské lidové republiky, leží na severním okraji Východočínské nížiny, 50 m nad hladinou moře, od kterého je vzdáleno necelých 200 km. Město samo leží převážně na rovině, ale je se tří stran obklopeno horami. 

Metropole ČLR, zvaná čínsky Pei-Ting, je po Šanghaji druhé největší čínské město; už v roce 1959 měl Peking skoro sedm miliónů obyvatel a pokrýval plochu přes 17 000 km2, tedy tak velkou, jako kraje pražský a plzeňský dohromady. To proto, že až do vzniku republiky se nesměly v Pekingu stavět vyšší budovy než jednopatrové; nikdo totiž nesměl mít vyšší budovu, než byly císařské paláce. 

Ve 13. a 14. století byl Peking sídelním městem mongolské vlády a od r. 1421 až do r. 1911 mandžuských císařů. Po roce 1911 byl hlavním městem buržoasní republiky a od konce druhé světové války sídlem vlády ČLR a nejvyšších orgánů Komunistické strany Cíny. 

Vnitřní Peking je rozdělen mohutnými hradbami na čtyři pravoúhlé části, v jichž středu je tak zvané Zakázané město s bývalým císařským palácem a s budovami příslušníků císařské rodiny. Vstup do tohoto areálu byl normálním obyvatelům Pekingu přísně zakázán, proto se podnes nazývá Zakázaným městem. V jeho sousedství je tak zvané Tatarské, nebo též Mandžuské město, kde sídlili úředníci císařského dvora a vyslanci a zástupci cizích zemí. Čtvrti ležící na jih od císařského areálu se říkalo Čínské město a obývali je obyčejní lidé Pekingu. 

Čínská lidová vláda proměnila bývalé Zakázané město v památkovou rezervaci a zpřístupnila je všem návštěvníkům. Na rozlehlém prostranství před císařským areálem vybudovala ČLR parlament, muzeum a několik dalších reprezentačních budov. A právě z těchto míst jsou snímky našeho stereokotoučku. 

K obrázkům (foto Jan Bejbl): 

1. Vstupní brána do bývalého císařského, tak zvaného Zapovězeného města. Brána se jmenuje Tien An Men, česky Brána nebeského klidu. Před touto branou je obrovské náměstí o ploše téměř čtyřicet hektarů. 

2. Na západní straně tohoto náměstí je obrovská budova parlamentu, vybudovaná v roce 1959. Zabírá plochu přes padesát tisíc metrů čtverečných a je v ní kromě rozlehlých jednacích síní též divadlo s deseti tisíci sedadly a sál pro pohoštění pěti tisíc hostů. 

3. Na východní straně náměstí proti parlamentu je budova historického muzea a muzea revoluce, postavená r. 1959. 

4. Vstupní brána do muzea, která se poprvé otevřela návštěvníkům roku 1961. 

5. Uprostřed náměstí, mezi předchozími budovami, je památník lidových hrdinů, který byl slavnostně odhalen 1. května 1958. Obelisk je vysoký 36 metrů. Budova za ním je muzeum. 

6. Deset bas-reliefů z bílého mramoru, umístěných na základně obelisku, zobrazuje episody z revolucí od r. 1842 až do roku 1949. 

7. Nová obrazárna vybudovaná ve starém čínském slohu, ve které jsou shromážděny nejvýznamnější ukázky čínského výtvarného umění.