022-015 BOMBAJ II - Indie 

Druhé největší město Indie, přístavní velkoměsto Bombaj, má na čtyři milióny obyvatel. Odedávna se mu říká brána Indie, protože jeho přístavem procházel hlavní proud evropských objevovatelů, obchodníků i dobyvatelů. Roku 1911 byla v bombajském přístavu postavena dokonce skutečná brána, kterou vstoupil do Indie anglický král Jiří, aby se dal v Dillí korunovat za indického císaře. 

Historie Bombaje, na rozdíl od jiných indických velkoměst, není příliš stará. Ještě před necelými čtyřmi sty lety to byla nevelká rybářská vesnice. Její růst nastal hlavně v 18. století, když anglická, tak zvaná Východoindická společnost využila jejího ideálně položeného přirozeného přístavu k zřízení překladiště svého zboží. Z bombajského přístavu se vozily do Anglie textilní suroviny, hlavně bavlna a bavlněná příze a zpět laciné textilie, kterými Anglie zaplavovala Indii a ničila tak domácí rukodělné výrobce. Teprve v 19. století započalo budování textilních továren i v Bombaji a jejím okolí a docházelo k těžkým konkurenčním bojům s textilkami anglickými. 

Zaměstnanci textilních továren, přístavní dělníci a bombajští námořníci se později stali revolučním předvojem dělnické třídy celé Indie a v Bombaji také vycházely první revolučně zaměřené časopisy a noviny. Když se pak po druhé světové válce, roku 1946, bombajští námořníci vzepřeli anglickému velení, stalo se jejich povstání signálem pro celou Indii; rok na to, v srpnu roku 1947 musili Angličané Indii opustit. 

Dnešní miliónová Bombaj je, pokud se výstavby týká, ještě převážně dědictvím po anglickém panství, ale již rostou nové správní budovy, továrny na stroje i spotřební zboží, i některá kulturní zařízení. A je ctí pro Bombaj, že právě v její blízkosti je i středisko pro výzkum mírového využití atomové energie. 

K obrázkům (foto Ivo Hlaváček): 

1. Brána Indie byla postavena r. 1911 na počest anglického krále Jiřího V., který přijel do Indie, aby byl v Dillí korunován za indického císaře. 

2. Mohutná budova bombajské radnice je vybudována v anglickém koloniálním slohu a jsou v ní soustředěny hlavní úřady správy města. Černá auta se žlutými střechami jsou bombajské taxíky, kterých tu jezdí několik tisíc. 

3. Ve staré části Bombaje, obklopena zelení tropického stromoví, je universita, jejíž budovy nesou stopy poangličtěné francouzské pozdní gotiky. Na universitě studuje též mnoho studentů i z jiných asijských zemí. 

4. Uprostřed universitního městečka, v pěkném parku stojí zvonice RAYBAY, která svou výškou (78 m), je nejvyšší stavbou Bombaje. 

5. Rušná "Královnina třída" (Queen's Road) vyúsťuje na náměstí s rozložitou budovou západobombajského nádraží. Také tato budova nese stopy po snaze napodobit staroindické stavební umění. 

6. Jako v každém velkém a přelidněném městě, je i v Bombaji doprava na frekventovaných místech řízena. Službu na křižovatkách konají indičtí dopravní strážníci v minisukénkách. 

7. Typická bombajská ulice s činžovními domy. Většina domů má nad ulici předsunuté pavlače a balkóny, stíněné rohožemi. Většina oken má místo skel jen žaluzie, protože v Bombaji je téměř po celý rok teplé počasí. V popředí snímku je motocykl československé výroby, kterých tu jezdí mnoho tisíc.