022-013 NIKOSIE - Kypr 

Nikósie, čti Nykózie, je hlavním městem Kypru, třetího největšího ostrova v Středozemním moři. (Viz stereokotouček KYPR.) Má přes sto tisíc obyvatel, z nichž je na 80 % řecké a 18 % turecké národnosti; zbytek tvoří Arméni, Angličané, Židé a jiní. Nikósie je sídlem republikánské vlády, jejímž presidentem je arcibiskup řecké ortodoxně pravoslavné církve, Ephrem Makarios. Úředními jazyky jsou na celém Kypru řečtina a turečtina. 

Nikósie leží ve střední části Kypru, což je pro ostrovní zemi, značně závislou na lodní dopravě, nevýhodné. Stala se hlavním městem až roku 1570, z důvodů vysloveně strategických. Tehdy dobyl Kypr turecký sultán Selim II. a svého pašu, velitele ostrova, usadil v Nikósii, protože ji krátce před tím Benátčané důkladně opevnili. Kypr totiž byl od r. 1489 až do turecké okupace Benátskou republikou. 

Levkosia, jak se Nikósie jmenuje řecky, má dnes evropský ráz. Jen stará část města, vymezená zbytky opevňovacích hradeb, má orientální ráz a je obydlena převážně obyvateli turecké národnosti. V nové části Nikósie, kde je též sídlo presidenta a správních úřadů, je už většina budov moderního stylu. 

K nejzajímavějším budovám Nikósie patří několik starých chrámů. Původně to byly vesměs křesťanské katedrály, ale Turci některé z nich proměnili v muslimské mešity. Tak na příklad největší mešita v Nikósii, Aja Sofia, je bývalá katedrála a působí přímo groteskně, když z gotického velechrámu ční místo věže muslimský minaret, ze kterého nezní zvony, ale volání muezina. 

K obrázkům (foto Robert Elischer): 

1. Rezidence presidenta Makariose je v sousedství chrámu a církevních objektů, kde president Makarios vykonává funkci arcibiskupa řecké ortodoxní pravoslavné církve. 

2. Domy ve staré části Nikósie jsou směsicí slohů od řeckého až po turecký. 

3. Mešita Selimiya, původně křesťanská katedrála, která se jmenovala Hagia Sofia (chrám Boží Moudrosti). Byla vybudována francouzskými křižáky ve 14. století. 

4. Portál katedrály s hlubokým ostěním, zdobený ve stylu východní gotiky. 

5. Kostel sv. Joachima se svou prostotou velmi liší od honosných katedrál, které na Kypru postavili Francouzi. 

6. Nádvoří kostela sv. Joachima vroubí stinné podloubí. 

7. Symbol náboženských změn na ostrově Kypru: muslimský minaret v průhledu okenního rámu rozbořeného křesťanského kostela.