021-003 PAMÍR 

Pamír, často nazývaný "střecha světa", je rozlehlá náhorní plošina v průměrné výši 4.000 m, ze které ční ledovci pokryté vrcholy až do výšky přes 7.000 m. Velká část Pamíru leží na půdě SSSR a pokrývá téměř celý Tádžikistán a část Kirgizské SSR. 

Pamír je nesmírný horský uzel na rozhraní Afganistanu, SSSR a Číny, ze kterého téměř do všech stran vybíhají velehorská pásma, z nichž nejmohutnější jsou Ťan-šan, Hindikuš a Evropanům byl Pamír znám odedávna. Už ve 4. století před naším letopočtem táhl po jeho předhořích se svým vojskem Alexander Makedonský, později tudy vedly karavanní cesty do Číny, v 13. století přešel nehostinné pláně Pamíru známý Benátčan Marco Polo a od století 19. počali do Pamíru pronikat cestovatelé a badatelé různých národů: Angličané, Němci, Rusové. Zvlášť významná je činnost A. P. Fedčenka. Komplexní vědecký průzkum Pamíru a současně výstup na jeho nejvyšší štíty započal v třicátých letech našeho století. 

V létě roku 1967 se konala v oblasti Pamíru takzvaná Alpiniáda SSSR; cílem této akce, která svým rozsahem nemá ve světovém horolezectví obdobu, byl výstup na 7.134 m vysoký Leninův štít. Po výškové aklimatizaci, spojené s budováním postupných táborů, stanulo v průběhu této Alpiniády na vrcholu sedmiticícovky 301 osob, mezi nimi dne 14. VIII. také sedm československých horolezců: I. Goll, K. Heřman, I. Kluvánek, O. Kopal, J. Sláma, J. Šimon a J. Wolf. - Byl to velký úspěch našeho horolezectví. 

K obrázkům (foto Jaroslav Sláma): 

1. Pohled do doliny Ačik Taš, ležící pod severním úbočím Leninova štítu. Průměrná výška doliny je 3.500 m nad mořem. V létě tu pasou Kirgizové svoje stáda. 

2. V horní části doliny, ve výšce 3.600 m byl základní tábor Alpiniády. Snímek ukazuje příchod čs. horolezců do tábora. 

3. Nejvyšší část doliny; uprostřed obrazu vrchol Leninova štítu, jehož hrot ční do výše 7.134 m. 

4. a 5. Rozlehlý ledovec pod štítem ze severní strany Zaalajského hřebene má též Leninovo jméno. 

6. a 7. Údolí Baš Alaj (Horní Alaj). Jeho průměrná výška je 3.000 m nad mořem. Je tu chudobná vegetace bez stromů a keřů. Na sklonku léta se tu shromažďují kirgizští pastevci a svádějí svá stáda k přezimování do Ferganské doliny.