Detail anglicky Meopta Přerov, n.p. II
O tomto tématu ve Wikipedii (nové okno)
Detail
Označení 020-070
Země Československo
Světadíl Evropa
Foto Horst Bauer
Výr.číslo Bez popisu
Žánr Komerční
Obrázky
Pictures
1. Meopta, n.p. Přerov
2. Leštění
3. Vrstvy
4. Meoclub 16 - automatic
5. Závodní mateřská škola
6. Tesák
7. Společenská místnost Na Tesáku
Doprovodný text

020-070 MEOPTA - národní podnik PŘEROV II 

Kdyby se dnes zakládal podnik na výrobu optických přístrojů, začínal by nejméně se stovkou zaměstnanců; přerovská Optikotechna, předchůdce dnešního národního podniku MEOPTA, měla při svém vzniku roku 1933 pouze sedm zaměstnanců. Měla však zkušeného a obětavého patrona v dr. Mazurkovi, profesoru Vyšší průmyslové školy v Přerově, na které bylo již od dvacátých let oddělení pro jemnou mechaniku a od roku 1930 i oddělení optiky, které vedl právě dr. Mazurek. 

Prvními výrobky Optikotechny byly převážně jednoduché čočky a kondensory, později první československý zvětšovací objektiv značky Benar a zvětšovací přístroje. Zájem o její výrobky rychle rostl, přibývalo zaměstnanců a tak se roku 1937 Optikotechna přestěhovala do nových, prostornějších výroben. Zde byl sortiment výrobků znovu podstatně rozšířen. Vyráběly se různé druhy dalekohledů od puškových až po hvězdářské, další typy zvětšováků, mezi nimi též Axomat, první zvětšovací přístroj s šikmou tyčí a automatickým přeostřováním; dále projektor na 16 mm film a roku 1939 bylo započato též s výrobou zrcadlových fotografických přístrojů Flexaret, které si později oblíbili amatéři i profesionální fotografové na celém světě. 

Za druhé světové války se výrobní prostory Optikotechny opět rozrostly, přibylo i zaměstnanců, ale celý závod ovládla fašistická Wehrmacht. Za odboj proti okupantům bylo mnoho zaměstnanců Optikotechny odvlečeno do koncentračních táborů a sedmnáct jich položilo životy za naše lepší příští. Ale i když během okupace musela výroba sloužit potřebám Wehrmachtu, připravili pracovníci Optikotechny pro poválečnou dobu několik důležitých mírových výrobků, mezi nimi zvukový projektor OP 16, fotografický přístroj Mikroma, zdokonalili zrcadlovou komoru Flexaret a další typy zvětšovacích přístrojů. 

Po osvobození a po vydání znárodňovacího dekretu se konečně zrodil národní podnik Meopta, ve kterém se sloučily podniky, které se do té doby zabývaly výrobou optických přístrojů. Vedení podniku zůstalo v Přerově. Zde bylo možno po zkoordinování výrobních programů omezit počet dosud vyráběných druhů a o to větší péči jim věnovat. Zvláštní pozornost byla soustředěna na filmové promítací stroje a to pro všecky šířky filmů od 8 mm až po 70 mm. Od roku 1966 vyráběné univerzální projektory UM 70/35, později dodávaného pod značkou Meo IV - X s xenonovou lampou, úspěšně slouží nejen v našich, ale i v mnoha zahraničních kinech. 

O kvalitě výrobků n. p. Meopta Přerov svědčí mnohá vyznamenání, z nichž nejvýznamnější jsou ta, která byla získána v mezinárodní konkurenci. Tak na příklad na světové výstavě v Bruselu byl fotografický přístroj Mikroma oceněn zlatou medailí a promítací přistroj Meopton III získal "Velkou cenu". 

Mnoha uznání a čestných titulů se dostalo jednotlivým zaměstnancům i brigádám socialistické práce a podnik jako celek obdržel vysoké státní vyznamenání "Za zásluhy o výstavbu". 

 

K obrázkům (foto H. Bauer): 

1. Pohled na správní budovu n. p. Meopta Přerov. 

2. Optické dílny - leštění optických elementů. 

3. Optické dílny - vrstvy. Středisko, kde se provádí nanášení antireflexní vrstvy na optiku. 

4. Pohled na kontrolu promítacího přístroje Meolux 16 - automatic. 

5. O děti zaměstnanců n. p. Meopta je dobře postaráno v závodní mateřské školce. 

6. Hlavní budova v rekreačním středisku zaměstnanců n. p. Meopta na Tesáku. 

7. O pěkném vybavení této budovy svědčí pohled na interiér společenské místnosti. 

Home