020-050 POSLÁNÍ ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD 

Východočeská zoologická zahrada XIV - Dvůr Králové nad Labem 

Zoologické zahrady, které si právě v posledních letech vybojovaly přední místo mezi kulturními a vědeckými institucemi, plní mnoho úkolů, které jsou pro zdárný vývoj člověka a celé společnosti nezbytné. Pomáhají odhalovat pravdu o životě zvířat, stávají se názornou učebnici jejich života, působí na city lidí, ovlivňují jejich vztah k živé přírodě a bojují za jejich zachování. Zooparky se staly samozřejmou součástí života a prostředí moderního člověka, protože se jejich oblast společensko-vědeckého působení rozšiřuje do mnoha oborů lidské činnosti. 

Naše zoologická zahrada se plně ztotožňuje s názorem mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad o poslání a úkolech těchto podniků. Jsou to: 

1. Osvětová činnost 

2. Vědecký výzkum na živých zvířatech 

3. Ochrana zvířat a přírody 

4. Oddych a rekreace návštěvníků. 

Zoologické zahrady v socialistických státech mají k splnění těchto úkolů nejlepší předpoklady, protože jsou majetkem celého národa a jsou plně podporovány státem. Tím větší je ovšem jejich odpovědnost a jsou povinny tyto úkoly v plném rozsahu plnit. 

Východočeská ZOO stojí teprve na počátku svého pravého poslání a po létech koncepčního hledání správného směru, nastupuje cestu k všestranné realizaci svého kulturního, vědeckého a společenského poslání. 

Nejpodstatnější část chovaných zvířat Vč ZOO představují savci. Jsou zastoupeni asi 600 kusy, patřícími k 75 druhům. Jde přibližně o hodnotu 28 miliónů korun. Dále je chováno asi na 300 kusů ptáků v 70 druzích, což představuje asi půl miliónu korun. A nakonec přibližně 120 terarijních živočichů v 50 druzích v hodnotě 400 444 Kčs. Při zdárném chovu se každým odchovem mláděte zvyšují kulturní i finanční hodnoty. O tom, že s mláďaty se lze v naší ZOO setkat takřka všude, se může návštěvník při své procházce zahradou přesvědčit sám. 

Při značném nahromadění zvířat dochází občas také k úhynům. Ukazuje se, že nejčastější příčinou toho bývají úrazy (52,9%), a zažívací poruchy (27,4%). Orgánové afekce byly příčinou smrti v 15,6 % případů, mikrobiální choroby v 3,5 % a parazitální onemocnění v 0,6 %. Tomu je třeba samozřejmě bránit a proto se za účelem preventivních opatření všecky příčiny úhynu pečlivě sledují. 

Ing. Miroslav Špráchal 

K obrázkům (foto Otto Řehák): 

1. Na snímku vlevo slonice Dolly, vpravo slonice Kity. S těmito inteligentními zvířaty je nutno denně cvičit a snažit se je zabavit. S takovými slony lze potom provádět veškerou manipulaci nutnou pro chov. Jestliže je výcvik zanedbáván, stávají se sloni k stáru rabiátní a nebezpeční. 

2. Tapír malajský patří k lichokopytníkům. Žije samotářsky, nebo v malých skupinách v blízkosti vody. Dorůstá výšky 1 metr, délky až 2,5 metru. Samice rodí po třináctiměsíční březosti 1 až 2 mláďata. 

3. Žirafa Rotschildova s mláďaty je velkou atrakcí Vč ZOO. Tyto žirafy byly loveny v buších Karamodže v severovýchodní Ugandě. Dospělí samci měří až 6 m, váha bývá 550 kg, výjimečně však i 1 200 kg. Březost trvá 14 měsíců, mláďata se rodí 160 až 180 cm vysoká. 

4. Hrošík liberijský, neboli zakrslý, je znám teprve od roku 1849. Je to menší příbuzný hrocha obojživelného, vysoký je jen 70 cm. Není to vysloveně vodní zvíře, vyhledává spíše lesy a bažiny. Jeho cena je 200 000 Kčs. 

5. Mezi zajímavé antilopy patří buvolec Kaama. Vč ZOO chová třináctičlenné základní stádo, které se každoročně rozrůstá o nové přírůstky. Každým odchovem získává zahrada 40 000 Kčs. 

6. Pštros dvouprstý, zvaný africký, je vytrvalým běžcem afrických plání. Samci jsou černobílí a mají načervenalý krk, kdežto samice jsou nevýrazně hnědé. Tito ptáci byli dovezeni z Afriky inž. Josefem Vágnerem, CSc. 

7. Plameňák růžový je milou hašteřivou ozdobou zahrady. Staví si hnízdo z bláta a teritorium má velké pouze na dosah zobáku. V hnízdních koloniích v Africe jich bývá i několik tisíc.