020-048 ZAJÍMAVOSTI EKONOMIKY V ZOO 

Východočeská zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem XV. 

Chov zvířat se stal v posledních desetiletích samostatnou uznávanou vědní disciplinou. Zoologické zahrady se tím zařadily mezi důležitá kulturní a vědecká zařízení, která informují své návštěvníky nejen o životě zvířat, ale i o důležitosti jejich ochrany a jejich kulturního a vědeckého využití. Učí návštěvníky, že živí tvorové na zeměkouli jsou právě tak kulturními statky, jako jsou historické památky, ba mnohem víc, protože je člověk nedovede vytvořit. 

O masovém zájmu o poznávání zvířat a o uvedené skutečnosti svědčí vysoká návštěvnost Vč ZOO, kterou v roce 1974 navštívilo přes 800 000 lidí. Důležitým faktorem při přípravě podniku na přijetí takového množství osob je sledování trendu návštěvnosti. Ten závisí na ročním období, počasí a ostatních vlivech; pravidelně se každoročně soustřeďuje nejvyšší návštěvnost do období od poloviny května do konce záři. O sobotách a nedělích často dochází ke špičkám návštěvnosti, kdy zahradu navštívilo až 24 000 osob za den. Jen na vstupném získala Vč ZOO za rok 5,5 miliónů Kčs. 

Další příjmy přinášejí i ostatní služby, jakou je prodej upomínkových předmětů, restaurační provoz apod. Tím se zvyšuje tržba v prostorách zahrady na 15,5 miliónů korun, tj. průměr na návštěvníka 20,- Kčs. V roce 1975 se očekává další vzestup návštěvnosti naší zahrady a sice až na 900 000 osob. 

Inženýr Josef Vágner, CSc, podnikl již šest loveckých výprav do Afriky a získal tak pro naši republiku nesmírné kulturní hodnoty, které lze alespoň zhruba vyčíslit též finančně. Ceny zvířat na světovém trhu nejsou stálé. Řídí se nabídkou a poptávkou, takže se mohou měnit i během krátké doby; zvíře, které se před lety prodávalo třeba za 40 000 Kčs, seženeme dnes za 90 000 Kčs. 

Rozhodují odchytové možnosti, obtížnost chovu, momentální obliba určitého druhu a jiné faktory. Rozdíl cen bývá často i u pohlaví, hlavně u zvířat, u nichž samec potřebuje větší harém. V kapitalistických a rozvojových zemích se obchodem se zvířaty obohacují mnozí jednotlivci a firmy. Proto je v podstatě nejvýhodnější, najde-li se někdo, kdo dokáže vzácná zvířata opatřit přímo v jejich domovině a dopravit je k nám do vlasti. Výdaje na tento způsob získávání zvířat jsou minimální a nesrovnatelně nižší s ostatními komerčními způsoby. Takové výdaje lze pak lehce krýt odprodejem části dovezených zvířat, nebo ještě lépe prodejem odchovaných kusů. 

Na základě dohodnutých cen, většinou v zá-padoněmeckých markách, nebo v dolarech, se pomocí dlouhodobých kontraktů dodávají zvířata tak, aby se jejich hodnoty vyrovnaly. Uvedeným způsobem získává Vč ZOO každoročně zvířata, která nelze získat v odchytových oblastech, které inž. Vágner navštěvuje. 

Ing. Miroslav Špráchal 

K obrázkům (foto Otto Řehák): 

1. Šimpanz učenlivý - samec dospívá v 10 až 12 letech, samice v 8 letech. Bývá 170 cm vysoký a váží 50 až 75 kg. Březost trvá 253 dny, mládě váží 1,8 až 2,2 kg. Je používán v laboratorním a lékařském výzkumu. 

2. Žirafa Rotschildova je milé, krásné zvíře s podivně utvářenou kostrou výšky až 6 m. Zajímavý je její dlouhý, fialový, drsný jazyk, posetý ostrými bradavkami. Kostní podklad růžků přirůstá druhotně ke kosti čelní. 

3. Na obrázku je zřejmá snášenlivost antilopy losí a zebry Böhmovy. Při společném krmení zelenou pící na betonových platech dochází pouze k drobným šarvátkám, které neovlivňují výživný a psychický stav zvířat různých druhů ve společném výběhu. 

4. Bůvolec bělořitý dostal jméno podle trojúhelníkového bílého zrcadla v okolí řitě. Rovněž čelo a nos jsou bílé. V "kohoutku" dosahuje výšky 120 cm, cena jednoho kusu je 115 000 Kčs. 

5. Samci vodušky abok mají krásné silné rohy a jsou výrazně tmavší, než bezrohé nahnědlé samice. V přírodě se vyskytují v blízkosti vody, březost trvá 9 měsíců, Vč ZOO chová šestičlennou skupinu těchto vodušek. 

6. Krokodýl nilský dosahuje délky 6 m, loví vše živé a nepohrdne ani mršinami. Rozmnožuje se vejci, která samice zahrabává v množství 40 až 60 kusů do teplého písku. Vejce jsou podobná husím. 

7. Varan skvrnitý žije v Indii, jižní Číně a na přilehlých ostrovech. Největší kusy dosahují délky až 2,4 m. Loví na souši, ve vodě i na stromech.