020-047 SAVCI 

Východočeská zoologická zahrada XVI - Dvůr Králové nad Labem 

Afrika už není černým světadílem, jehož divočinou si namáhavě razí cestu karavany nosičů, trápených žízní a malárií, Afrika je na nejlepší cestě stát se moderním zemědělským kontinentem. Afrika je však též také posledním rájem zvířat na naší zemi a zůstane jím pravděpodobně ještě dlouhou dobu. Afričané poznali, že ještě dnes mají jedinečnou příležitost uvést lidi, kteří k nim přicházejí ze všech světadílů, do úzkého styku se světem velkých zvířat své země. 

Nepopsatelná podívaná na obrovská stáda zvěře v afrických stepích je pro každého turistu nezapomenutelná. Alespoň trochu této úžasné africké atmosféry touží získat každá zoologická zahrada. Jen málokterá z předních světových zoo se však může pochlubit s tak početnými kolekcemi vzácných savců, jako právě Východočeská ZOO. I když zde nejsou chováni pouze savci, přesto tu mají tato zvířata dominantní postavení, vzhledem k tomu, že byla po léta hlavním předmětem dovozu loveckých výprav inž. Josefa Vágnera, CSc. Afričtí savci vynikají ve Vč ZOO počtem i druhy. 

Nejzajímavějším rysem fauny savců je sdružování kopytníků a šelem na travnatých pláních, ale charakter země vyjadřují spíš někteří menší a skromnější tvorové. Stejně jako u ostatních skupin obratlovců je i u afrických savců zřejmá příbuznost se savci asijskými. 

Savci jsou nejdokonaleji vyvinutí živočichové, kteří se od nejbližších níže stojících živočišných skupin - plazů a ptáků - liší řadou znaků. Původ savců lze nalézt již na konci prvohor a na začátku druhohor, kdy asi před sto padesáti milióny let vznikli savci z plazů. Nejdůležitějším znakem savců, jímž se liší od plazů a ptáků, je nebývalý vývoj mozku, zejména šedé kůry mozkové. Tato okolnost způsobuje, že psychickými vlastnostmi předstihují savci všecky ostatní živočišné skupiny. Savci jsou tedy konečným článkem vývoje veškerého živočišstva, na jehož vrcholu, pokud jde o vývoj mozku, stojí člověk. 

Od svých předků, plazů, se savci liší stálou tělesnou teplotou. Jsou to živočichové teplokrevní. Zatím co u plazů se teplota těla přizpůsobuje okolní teplotě, zůstává tělesná teplota savců (až na malé výjimky) stále stejná (37 až 39°C), ať žijí v krajích tropických, mírných, nebo polárních. 

Také způsob rozmnožování je u savců jiný, než u ptáků, plazů a nižších živočichů. Až na ojedinělé výjimky (neprimitivnější savce ježuru a ptakopyska) nesnášejí savci vejce, nýbrž vývoj budoucího živočicha probíhá uvnitř těla samice. 

Ing. Miroslav Špráchal 

K obrázkům (foto Otto Řehák): 

1. Slon africký se liší od svého příbuzného, slona indického, většími ušními boltci, většími kly vážícími až 100 kg a dlouhými 2 až 3 m, prosedlým hřbetem, větší výškou kohoutku - až 3,5 m. Březost trvá 22 měsíců a mládě pije mateřské mléko 6 měsíců. 

2. Medvědi žijí v Evropě, Asii a Severní Americe v mnoha druzích a poddruzích. V naší republice žije volně, a to v Tatranském národním parku medvěd hnědý. Ten je rovněž nejběžnějším exponátem v každé zoologické zahradě. 

3. Kdysi obývali lvi nejen celou Afriku, nacházeli se však i v Malé Asii a Indii. Odtud jsou dnes působením civilizace téměř vytlačeni. Několik desítek indických Ivů žije dnes v rezervaci na poloostrově Kathiwar. Na obrázku je lev pustinný, původem z Afriky. 

4. Domovem tygra jsou lesy, džungle a tundry Asie. Vyskytuje se na Sibiři, v Číně, Koreji, Indii i v tropických pralesích Sumatry. Jeho stav v přírodě povážlivě klesá. Tygra sibiřského chová 50 světových zoologických zahrad v počtu asi 190 kusů. 

5. Hroch obojživelný patří do řádu sudokopytníků, čeledi hrochovitých. Váží 20 až 40 metrických centů, jeho špičáky měří 70 cm a váží 4 kg. Pod vodou vydrží hroch 4 až 5 minut, březost trvá 7 až 8 měsíců. 

6. Zebra Grévyho byla poprvé určena r. 1882 a považuje se za nejkrásnější zebru vůbec. Vyniká velkýma kulatýma ušima a velice hustým pruhováním těla. Je velmi vzácná, odhaduje se, že jich je v zajetí kolem 120 kusů. 

7. Šimpanzi patří mezi nejpopulárnější chovance zoologických zahrad. V přírodě se vyskytují v pralesích rovníkové Afriky, kde se pohybují v tlupách vedených silným samcem. Jejich jídelniček je velmi pestrý jak ve své rostlinné složce, živí se hlavně ovocem, ale také, jak bylo posledními pozorováními zjištěno, stravou živočišnou. To znamená, že šimpanzi rádi loví menší zvířata a tak si zaopatřují plnohodnotnou bílkovinu.