020-046 VÝCHODOČESKÁ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA XIII - PTÁCI 

Dvůr Králové nad Labem  

Vedle vzácných a efektních druhů savců, jako jsou žirafy, velké i malé antilopy, rozličné druhy zeber, tygři, jaguáři, levharti, opice, sloni, nosorožci a tapíři, chová Východočeská ZOO pěknou kolekci ptáků. Je pochopitelné, že tato směsice pestrých barev a křehkosti dokáže svým vhodným umístěním v klasické, parkově upravené části zahrady, přilákat a upoutat snad každého návštěvníka. 

Ve velkých oplůtcích se setkáváme s vesele pobíhajícími kolpíky, ibisy, nesyty, jeřáby a dále s rozličnými druhy kachen, hus a labutí, s pelikány, plameňáky a řadou dalších zajímavých ptáků. Snad v každé ZOO jsou ve velké oblibě papoušci. I naše zahrada dosahuje v chovu těchto pestrých ptáků značné úspěchy. Dominantou klasické části ZOO je dravčí voliéra, v které návštěvník pozná orly, supy i velice zajímavé příbuzné čápů, africké marabu, přivezené z Afriky inženýrem Josefem Vágnerem, CSc. Stejným způsobem získala naše ZOO největší žijící ptáky světa, pštrosy dvouprsté. Studiem ptáků se zabývá věda zvaná ornitologie. 

Dnes je známo, že předky ptáků je třeba hledat ve značně specializovaných plazech na počátku druhohor, tj. asi před 200 milióny let. Běhali po zadních končetinách, předními končetinami se přidržovali při skocích a uchvacovali jimi kořist. Byli to tvorové šplhaví, skákali z větve na větev, později se padákovitě snášeli a konečně přeletovali a létali, což bylo umožněno zvětšením šupin a později vytvořením peří. Tak vznikali asi před 150 milióny let poloptáci, spojující vlastnosti plazů a ptáků. 

Ptáci jsou charakterizováni určitými znaky, kterými se liší od vývojově nižších i vyšších živočichů. Je to zejména peří, dále změněné hrudní končetiny v křídla, palec na pánevních končetinách postavený proti ostatním prstům a rohovitý zobák. Mnoho dalších znaků souvisí i se schopností létat; je to na příklad aerodynamický tvar těla, duté kosti a plicní vaky nadlehčující tělo. Poměrně vyspělé je i rozmnožování, s nímž souvisí i řada zajímavých instinktů. 

Systematické členění ptáků není v literatuře dosud ustáleno. Dnes žije asi 8 500 druhů ptáků, tvořících přes třicet řádů, které se dělí na tři vývojové větve hodnoty nadřádů: 

1. Běžci - pohybují se jen na nohách. Ztratili schopnost létat, proto jim hrudní svalstvo zesláblo a vymizel i hřeben hrudní kosti. Kosti mají jen částečně duté. Peří nemá souvislé prapory i když se u některých vyskytují letky a rýdovací pera. 

2. Plavci - obývají jen jižní polokouli, zvláště Antarktidu. Patří k nim tučňáci, dokonale přizpůsobení životu ve vodě: zadní končetiny mají posunuty dozadu a prsty spojené plovací blanou. Přední končetiny (křídla) jsou přetvořeny v pádla. 

3. Letci - tvoří převážnou část žijícího ptactva. Peří mají s praporem, dále mají letky a rýdovací pera, a duté kosti. 

Ing. Miroslav Špráchal 

K obrázkům (foto Otto Řehák): 

1. Okrasou klasické části ZOO je parkově upravený oplůtek s jeřáby pavími. Těchto 30 krásných ptáků bylo získáno při loveckých výpravách inženýra Vágnera. 

2. Marabu africký je příbuzný našeho čápa. Tento černý zajímavý pták se silným zobákem a nápadným krčním lalokem se živí různými zbytky po hodech šelem i na smetištích. Kolem kloaky mu vyrůstají zajímavá bílá pera, která jsou považována za jedna z nejkrásnějších ptačích per vůbec. 

3. Pelikán bílý hnízdí v Evropě na dunajské deltě a mimo Evropu žije v Africe a v Asii. Zajímavý je svým zobákem s kožovitým vakem; jeho jazyk je zakrnělý, červovitý. Charakteristický je způsob, jakým pelikáni loví ryby: seřazeni v jedné řadě ženou ryby k mělčině, kde jsou lépe zasažitelné dlouhými zobáky, sloužícími jako čeřeny. 

4. Dojmem pěkného labutího jezírka působí bazének v oplůtku hus a kachen. Černé labutě zde každoročně vyvádějí svá mláďata. Tyto labutě pocházejí z Austrálie. Jsou černé mimo konců letek, které jsou bílé, a mají karmínově červené zobáky. 

5. Plameňák růžový žije na rozlehlých, nehlubokých vodách v tisícihlavých hejnech. Hnízdo si staví z bláta. Potravu získává cezením vody s planktonem a řasami přes horní čelist zobáku. 

6. Určitě každá ZOO má dravčí voliéru. V naší voliéře je možno pozorovat řadu zajímavých dravců, na příklad marabu afrického, supy bělohlavé, orly stepní, orly kejklíře a jiné dravce. 

7. Pštros dvouprstý, zvaný též africký, je největším žijícím ptákem světa. Pštrosi neoplývají zvláštní inteligencí, přesto je nutno se při odchytu obávat pštrosího kopnutí.