020-043 STÁTNÍ HRAD PERNŠTEJN 

Státní hrad Pernštejn patří dnes k nejvýznamnějším zachovaným stavebním památkám gotické pevnostní architektury na našem území. Starý moravský rod Pernštejnů jej vybudoval ve východní části masívu Českomoravské vysočiny na skalnatém ostrohu říčky Nedvědičky. V pramenech je připomínán poprvé v roce 1285. Je příkladem nedobytné hradební pevnosti (nepokořili jej ani Švédové za třicetileté války v roce 1645). Obranný systém Pernštejna byl budován zejména ve čtrnáctém a patnáctém století, kdy se palác rozrostl zhruba do dnešní podoby postupnou přístavbou hradeb, bran, předhradí, dalších palácových křídel, barbakánu podkovitého tvaru, atd. Pro svou nedobytnost byl Pernštejn vyhlášen v r. 1655 za moravskou zemskou pevnost. 

Sedmkrát změnil hrad své majitele. Po Pernštejnech, kteří prodali hrad r. 1596 Pavlu Katharinovi z Katharu, připadl postupně Rýznburkům, Lichtenštejnům, Stockhammerům, Schröfflům a Mitrovským z Mitrovic, kteří vlastnili hrad do roku 1945, kdy se stal součástí státního kulturního majetku. 

K vzácným částem interiéru náleží tzv. diamantová sklípková klenba z období pozdní gotiky, část dřevěného gotického oltáře z roku 1512, socha apoštola Pavla, vytvořená kolem roku 1500, několik kusů původního gotického vybavení (např. raněgotická truhla z poloviny 13. století) a nábytku, hradní knihovna atd. 

Instalace, uspořádaná pracovníky Krajského střediska státní památkové péče a ochrany v Brně ve druhé polovině šedesátých let, evokuje prostředí hradu obývaného od středověku do nedávné doby. Hrad Pernštejn je kulturněhistorickou památkou v kráse a půvabu nenarušeném pseudogotickými přestavbami. Na návštěvníky, kterých přichází ročně skoro sto tisíc, působí nesmírně silná, ponuře monumentální hradní atmosféra, doslova nabitá stopami života minulých staletí. 

K obrázkům (foto Jaroslav Novotný): 

1. Pernštejn od osady Mansberk. Ačkoliv je gotický hrad výraznou dominantou krajiny, (ostroh, na kterém stojí, býval kdysi z obranných důvodů nezalesněn), tvoří s ní harmonický celek. 

2. Bizarně romantická architektura pevnostního paláce. Dnešní vyhlídková věž je s hradem spojena dřevěným můstkem. Původně byla vyšší, můstky byly dva a měla sloužit jako poslední útočiště hradní posádce. Vpravo pod oknem střední části věže je zachován gotický reliéf zakladatele rodu Pernštejnů - Věňava, krotící zubra. 

3. Kolem nejstarší části hradu vede úzký gotický obranný ochoz. Ve výklenku okna je vidět původní nápis hradní posádky ze 16. století, odkrytý v roce 1960. 

4. Lovecký sál s původním trámovým stropem. Bohatě vyřezávaný nábytek místnosti je renesanční. Ručně tkaný koberec z konce 16. století je z Francie nebo Vlám. 

5. Největší hradní místností je rytířský sál. Barokní štuková výzdoba Itala Corbeliniho, jejíž nejzajímavější částí je draperie nad oknem, pochází z doby kolem roku 1700. 

6. Do tajného sálu se vchází z půdy a je maskován i zvenčí okny různého tvaru a velikosti. Údajně zde moravské protestantské rody smlouvaly odboj proti panovníku Ferdinandu II. Vyobrazení čtyřiadvaceti znaků těchto rodů na stropě je z poloviny minulého století. 

7. Pernštejnská knihovna má přes 13 000 svazků lékařských, přírodovědeckých, historických, teologických a filosofických spisů. Vybavení knihovny je z minulého století. 

Poznámka: 

Stereokotouček SH Pernštejn je součástí první série edice Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Brně. Byly do ní zařazeny ještě Jaroměřice nad Rokytnou a Boskovice. Tímto moderním propagačním prostředkem budou postupně vybaveny všechny jihomoravské hrady, zámky, nejvýznamnější památky dělnického a revolučního hnutí i chráněné krajinné oblasti.