020-038 JESKYNĚ SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ 

Podzemní bludiště, pojmenované podle města Sloupu a obce Šošůvky, je nejrozsáhlejší v celém Moravské krasu. Jeskyně tu tvoří dvě patra mnoha kilometrů chodeb, ale přístupné je pouze patro horní; spodní bludiště je až o 80 m hloub, bývá často zaplavováno. 

První jeskyně v areálu Sloupsko-šošůvského podzemí má podivné jméno: Nicová. Tak jí říkali už odedávna místní lidé podle řídké vápencové sraženiny, složené z jemných krystalků vápence, která se při doteku rozpadá v "nic". Tento nicový povlak pokrývá část stěn i stropu jeskyně. 

V ostatních jeskyních Sloupsko-šošůvských jsou krápníkové útvary, jak je známe z jiných jeskyň Moravského krasu; z odkapávající vody přesycené vápencem vznikají od stropu visící stalaktity, od dna vzhůru narůstají stalagmity a kde se spojí ve sloup, vytvoří stalagnát. A pak jsou tu celé zkamenělé vodopády, baldachýny, záclony a draperie. Záhyby některých krápníkových záclon jsou tak tenké, že prosvítají a na poklep vydávají zvonivý zvuk. 

Nejbohatší je na krápníkové útvary Eliščina síň, dlouhá 36 m a vysoká místy až 30 m. Nejmohutnější ozdobou Eliščiny síně je obrovský zkamenělý vodopád, kterému se podle jeho zabarvení říká Modrý. 

Ve Sloupsko-šošůvském podzemí jsou též "Kolmé propasti", jícny podobné obrovským studním, končící v hloubce až 75 metrů. Dnem těchto propasti protéká Sloupský potok. 

Zvlášť půvabně je krápníky vyzdobena tak zvaná Nová šošůvská jeskyně, kde je i pověstný krápník Svícen. Jeho tvar je tak poutavý, že jeden z jeho obdivovatelů neodolal a odnesl si ho. Ale poklady Moravského krasu patří všem a proto Svícen opět zdobí Sloupsko-šošůvskou jeskyni. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Malebně rozložené městečko Sloup v nejsevernější oblasti Moravského krasu. Jeho okolí, zvláště blízké jeskyně, byly obydleny už od pradávna. 

2. Hřebenáč, skoro dvacet metrů vysoká skála, zbytek bývalé skalní souvislé stěny. Nedaleko od Hřebenáče protéká Sloupský potok, který se tu ztrácí v podzemí. 

3. Skupině malých stalagmitů na návrší v pozadí snímku říkají místní lidé Divadélko. Neméně zajímavé jsou však i bohaté tvary krápníků po levé straně obrázku. 

4. Stalagmity v této části Eliščiny síně připomínají náhrobní památky a proto se tomuto zákoutí říká Hřbitov. 

5. Jeskyně U třech velkých má přiléhavé pojmenováni. Krápníkové prostory jsou tu vskutku ohromující. 

6. Riegrovu síň zdobí množství krápníků, jichž barvy přecházejí od sněhobílé až k tmavohnědé 

7. Pohádková síň, kde je nyní i pověstný Svícen, chlouba Sloupsko-šošůvských jeskyň. Všechny krápníky jsou na svých původních místech, jen Svícen byl přemístěn do bezpečnějšího prostředí.