020-036 POHÁDKOVÝ DÓM II - Moravský kras 

Kdo ještě nebyl v Punkevní jeskyni, tomu se může zdát název Pohádkový dóm nadnesený, i když je možná jméno "pohádkový" přirozenější, než jiné. Vždyť už v těch nejstarších lidových pohádkách se vyprávělo o křišťálových podzemních komnatách a je velmi pravděpodobné, že představy těchto nádherných síní nevznikly jen ve fantazii vypravěčů, ale že je někteří skutečně spatřili. Mohlo se tak stát právě tu v Moravském krasu. 

Podle archeologických nálezů byly zdejší jeskyně osídleny lidmi už od nejstarších dob. Přibližně před sto tisíci lety tu nacházeli úkryt lovci medvědů, po nich přišli lovci mamutů a při bližně od 4. století našeho letopočtu osídlili oblast Moravského krasu Slované. Je pravděpodobné, že se tehdy dostávali lidé jen do předních prostor jeskyň, ale když zvídavost přivedla někoho do odlehlejších hlubin a když zahlédl ve svitu pochodně jiskřící krásu stěn a stropy ověšené krápníky, vyprávěl po návratu o křišťálové nádheře, do které se pak umísťovaly děje pohádek. Je tedy dnešní název Pohádkový dóm zcela na místě, už proto, že se jedná o jedinečnou nádheru, která nemá ve střední Evropě obdobu. 

Přístup do křišťálových paláců nebyl ani pro pohádkové hrdiny lehký a nebyl snadný ani pro objevitele Pohádkového dómu. Teprve po nesmírně namáhavém odstranění mnoha převisů a dalších překážek, dostali se obětaví jeskyňáři poblíž prostor dnešního Pohádkového dómu, ale vstup do něj byl zavalen spoustou nánosu a první objevitelé mohli do něj nahlédnout jen malým otvorem. Už první pohled do nitra dómu je ohromil. Poznali, že mají na dosah nejkrásnější podzemní prostoru Moravského krasu. K rozšíření vstupu bylo třeba ještě mnoho námahy i opatrnosti, aby se křehká krása nepoškodila. Že se jim jejich dílo podařilo, o tom se přesvědčili už milióny návštěvníků. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Podzemní přístav u vstupu do Pohádkového dómu. Sem dopraví návštěvníky po hladině řeky Punkvy bezpečné čluny. 

2. Každý krápníkový útvar svádí k přiléhavému pojmenování. Tomuto otvoru při stropě se říká Bobří jeskyňka, i když tu bobři nikdy nežili. 

3. Skleněná chodba. V pozadí je vidět původní podlahu této prostory, která po odplavení bahnitého nánosu zůstala zavěšena ve výšce. 

4. Husův sloup je mohutný krápníkový útvar, který jakoby podpíral klenbu jeskyně. 

5. Sintrové jezírko, v němž se zrcadlí krápníkové útvary na jeho březích i v pozadí jeskyně. 

6. Lesík, v popředí mohutné stalagmity a v pozadí visí od stropu tenounká, křehká brčka. 

7. Kamenný vodopád, mnoho tun vážící hmota, visící u stropu jeskyně. Po pravé straně barevně prosvítající krápníkové záclony a draperie.