020-035 JESKYNĚ PUNKEVNÍ - Moravský kras 

Návštěva Punkevních jeskyň poskytuje několik nezapomenutelných zážitků: procházku tajuplnými podzemními chodbami, vstup na dno naší největší propasti Macochy, plavbu podzemím po hladině ponorné řeky Punkvy a zhlédnutí Pohádkového dómu, jedné z nejkrásnějších krápníkových jeskyní světa. 

Punkevní jeskyně mají své jméno podle říčky, která je na své cestě podzemím vytvořila a která od nepaměti vyvěrá zpod strmé skály v Pustém žlebu. Snaha proniknout po hladině Punkvy do podzemí je velmi stará. Už před více než sto lety, přesně roku 1857 se o to jako první pokusil dr. Jindřich Wankel, český lékař z nedaleké Jedovnice; dostal se však jen do vzdálenosti asi devadesát metrů a musil se se svým člunem vrátit, protože nemohl ani podplout, ani odstranit skalní převisy, pod kterými Punkva tehdy protékala. V započatých průzkumech pokračoval od roku 1909 dr. Karel Absolon, jeden z nejvýznamnějších badatelů Moravského krasu. Jemu a jeho spolupracovníkům se podařilo vniknout do Punkevních jeskyň skalním otvorem, který objevili nad výtokem Punkvy. Po odstranění mnoha překážek, kamenné suti a nánosu bahna poprvé vstoupili do prostor vedoucích podzemím ke dnu Macochy. Jeskyně, které tehdy objevili, byly vlastně bývalé podzemní řečiště Punkvy, jež nyní protéká do Suchého žlebu jeskyněmi, které si vyhloubila později. 

Trvalo ještě dlouho, než byla prozkoumána celá podzemní cesta až na dno Macochy a teprve ve třicátých letech byla prokopána skoro kilometr dlouhá odvodňovací štola a byly zpřístupněny návštěvníkům podzemní prostory, které patří mezi krápníkovými jeskyněmi k nejkrásnějším na světě 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Vstupní budova do Punkevních jeskyň z Pustého žlebu. 

2. Přední dóm s jezírkem; V jeho tiché hladině se zrcadlí mohutné krápníkové sloupy a strop ověšený množstvím krápníků. Útvar u zábradlí připomíná zříceninu hradu. 

3. Salmův sloup, zkamenělá fontána ověšená kaskádami krápníkových útvarů. 

4. V hladině jezírka se zrcadlí podivný útvar, jemuž se přiléhavě říká deštník. Je jedním z dokladů, jak se výška dna této jeskyně během věků měnila. 

5. Přední dóm Punkevní jeskyně; vpravo smuteční vrba a po pravé straně sedící sněžná sova. V pozadí zajímavě tvarovaný krápník, zvaný briliant. 

6. Baldachýn, krápník závojové formy. Místy je tento kamenný závěs tak tenký, že prosvítá. 

7. Zadní část Reichenbachova dómu. Vlevo visí od stropu tenký stalaktit zvaný jehla a proti němu narůstá rozměrnější stalagmit. Je to názorná ukázka vzniku krápníků.