020-032 ZÁMEK HRUBÝ ROHOZEC 

Raně gotickému hradu přestavěnému na zámek hrozilo sesutí ze skály nad řekou Jizerou. Stavba zámku nevydržela dlouhodobé působení povětrnostních podmínek a moderní techniky. Po důkladném průzkumu následovala zpevňující injektáž sklepů a skalního podloží, na kterou navázala nová úprava fasády celého zámku. Dnes zajišťuje všechny stavební i řemeslné práce na zámku státní památková péče, která se též stará o úpravu interiéru památkových objektů včetně restaurování vystavených obrazů, jež si v prostorách zámku prohlížíte. Na Hrubém Rohozci k nim patří četné obrazy a vzácné dekorační vázy z míšeňského porcelánu. 

Zámecký interiér vyplňuje z části původní pseudogotické zařízení v první polovině zámku. Na něj volně navazuje v dalších pokojích instalace Umělecko-průmyslového muzea v Praze, zachycující přehled kultury bydlení a odívání od renesance po moderní dobu. 

Jako hrad existuje Hrubý Rohozec od 13. století v držení příslušníků rodu Markvarticů, Jaroslava z Rálska. Základním článkem hradu byla průjezdní hranolová věž s padacím mostem a obytné křídlo nad skálou a druhá věž proti věži průjezdní. 

V 16. století se nová majitelka, Johanka z Krajku, dává do přestavby hradu. Její znak je umístěn v goticko-renezanční znakové desce nad vstupním portálem hranolové věže. Z doby přestavby je i gotická pavlač s kružbou, podpíraná kamennými krakorci datovanými rokem 1516. Roku 1534 se na Hrubý Rohozec vrací rod původních majitelů Markvarticů. V duchu renesance přestavují hrad na zámek. Do nádvoří se otevírá zámek arkádami, které s malou obměnou přestály i poslední přestavbu pobělohorských majitelů, cizí šlechty Des Foursů. Romantická přeměna z počátku 19. století zjemnila siluetu zámku snížením druhé věže. 

Zámek obklopuje ze tří stran park, tlumící hluk z frekventované silnice na Turnov a chránící klidnou atmosféru zámku, který je neustále vyhledáván návštěvníky. 

K obrázkům (foto Stanislav Hofman): 

1. Zámek Hrubý Rohozec je vybudován na okraji opukové terasy nad řekou Jizerou. 

2. Na vstupní bráně hlavní zámecké věže jsou patrné úpravy ve slohu pozdní gotiky. 

3. Sbírka zbraní ze 14. a 18. století zdobí stěny původní novogotické jídelny. 

4. V barokním pokojíku visí vzácné 200 let staré benátské zrcadlo s bohatě zdobeným pozlaceným rámem. 

5. Vyřezávaná nábytková stěna v secesním pokoji patřila k souboru secesního nábytku vystavovaného roku 1900 v samostatné české expozici na Světové výstavě v Paříži. Tryptych v horní části stěny maloval Mikoláš Aleš. 

6. Modrý salón je upraven ve slohu tak zvaného druhého rokoka z druhé poloviny 19. století. Lustr je vyřezán ze dřeva a silně pozlacen. Pozoruhodná 100 let stará malba stěn napodobuje tapety. 

7. V zeleném salónu zaujme krásný rohový krb, barokní sekretář z konce 17. století a dekorační vázy z míšeňského porcelánu.