020-030 NÁCHODSKÝ ZÁMEK 

Náchod leží v severovýchodním výběžku Čech, v samém srdci kraje Aloise Jiráska, v jehož díle se jméno tohoto města a hlavně jeho zámku tak často připomíná. Původně to byl gotický hrad, vybudovaný rytířem Lvem Hronem nedaleko tak zvané zemské branky, jedné z přístupových cest ze severu do Čech, po které k nám často vnikali nepřátelé ze sousedního Pruského Slezska. 

Majitelé náchodského hradu se měnili a měnil se i jeho vzhled. K nejpodstatnější přestavbě však došlo v letech 1544 až 1620, kdy byl pevný, ale pro bydlení málo vhodný hrad přebudován na pohodlnější renesanční zámeček. 

Po bitvě na Bílé Hoře se stal náchodský zámek majetkem Marie Magdaleny Trčkové z Lípy, která jej prodala svému synovi Adamu Erdmanu Trčkovi. Tento šlechtic byl švagrem Albrechta z Valdštejna a společně s ním byl roku 1634 v Chebu zavražděn. Císařem zabavené náchodské panství bylo pak věnováno jako odměna jednomu ze zrádců Valdštejnových, italskému generálovi Octaviu Piccolominimu. Ten rozšířil zámek téměř na dvojnásobek původního prostoru; k nejvýznamnějším úpravám z té doby patři hlavně tak zvaný Španělský sál a zámecká kaple. 

Rod Piccolominiů držel Náchod až do r. 1783. Poslední z tohoto rodu, Josef Parille Piccolomini, je znám i z Jiráskových Skaláků jako krutý vykořisťovatel vesnického lidu. Právě za něj došlo na Náchodsku roku 1775 k velkému selskému povstátní. 

Ke konci 18. století koupil náchodské panství i se zámkem vévoda Petr Kuronský, otec "paní kněžny" z Babičky Boženy Němcové. O jeho pobytu na Náchodě píše Jirásek v románu Na dvoře vévodském, kde se vypráví též o představení Mozartova "Dona Juana", poprvé hraném na českém venkově. Po smrti vévodově r. 1800 zdědila panství a zámek nejstarší vévodova dcera, kněžna Kateřina Zaháňská; ta přenesla společenský život panství do zámečku v Ratibořicích a v náchodském zámku na čas všechen ruch utichl. 

Roku 1842 zakoupil náchodský zámek člen německého rodu Schaumburg-Lipe; tento rod zde sídlil až do roku 1945, kdy po osvobození Náchoda sovětskou armádou byl zámek prohlášen majetkem československého státu. Rod posledních soukromých držitelů náchodského zámku zanechal tuto cennou historickou památku ve velmi neutěšeném stavu, ale naše státní orgány činí vše, aby se náchodský zámek opět stal jednou z nejkrásnějších památek severovýchodních Čech. 

K obrázkům (foto Horst Bauer): 

1. Renesanční budova náchodského zámku se tyčí přímo nad městem, na návrší, na jehož svazích kvetou z jara tisíce šeříkových keřů. 

2. Dvě typické zámecké věže, z nichž větší, kulatá, je až do arkádu zbytkem původního středověkého hradu z poloviny 13. století. 

3. Menší hranatá věž s hodinami byla vybudována při přestavbě zámku. Kašna na velkém nádvoří je barokní. 

4. V arkádové chodbě, vzniklé z původních renesančních arkád, je nyní umístěna sbírka různých zbraní, loveckých trofejí a kuriozit. 

5. Velkému Piccolominskému sálu se dnes říká též sál goblénový. Je zde umístěno pět vzácných vlámských goblénů, vyrobených v polovině 17. století v belgickém Brusselu, které pro zámek získal Octavio Piccolomini. Sbírka goblénů se jmenuje "Život na venkovském sídle" a goblén na snímku má název "Šafářka krmí drůbež". 

6. Největší z náchodských goblénů - "Lovec se psy". Všechny náchodské goblény byly vytvořeny podle návrhů holandského malíře Jacoby Jordanse. 

7. Návštěvníci náchodského zámku nejvíc obdivují goblén zvaný "Dáma s kavalírem na balkóně". I bez stereokukátka působí tento goblénový obraz velice plastickým dojmem.