020-028 HRAD KOST 

Hrad Kost patří bezesporu k našim nejvýznamnějším hradům. Byl založen Benešem z Vartemberka v polovině 14. století. Stavbu dokončil stavebníkův syn na počátku 15. století. Po stavební stránce představuje hrad charakteristickou stavbu ze 14. století. 

Hranolová věž, zvaná též Bílá, měla vedle funkce obranné i funkci obytnou. Nestojí již mimo obvod hradu, nýbrž je zapojena do přímočarého půdorysu stavby. Jiná věž, okrouhlá, střežila vstup do hradu u vstupní brány. V důsledku pokročilé válečné techniky už jedna věž na obranu hradu nestačila. 

Ke konci 15. století kupují hrad Šelemberkkové. Ti přistavují k Bílé věži obytnou budovu a přestavují vartemberský palác. Tyto přestavby signalizují odklon od původní obranné funkce hradu. Vlivem nových životních požadavků se do popředí dostává důraz na reprezentaci sídla majitelů. V 16. století se hrad rozšiřuje o biberštejnské křídlo, nazvané podle nových majitelů. Křídlo má čistě renesanční ráz. I vnitrní prostory jsou uchovány v renesančním duchu, např. renesanční kuchyně s řadou dobového nádobí. Poslední majitelé, kteří pozměnili podobu hradu, byli Lobkovicové. Vystavěli velké předhradí a podhradí, doplněné pivovarem. Těmito stavbami se dostali za původní půdorys hradu. Stavební činnost majitelů byla spojena s hospodářským podnikáním šlechty v 16. století, ke kterému se pojí utužování osobní závislosti poddaných. Další majitel Kosti, Albrecht z Valdštejna (1632), nestačil pro krátkost držení uskutečnit žádnou přestavbu. S příchodem Hermana Černína končí další období hradu. Po požáru v roce 1635 se Heřman Černín přestává o hrad starat, věnuje se pouze hospodářství. Proto bylo původní obytné křídlo hradu přeměněno roku 1691 na sýpku. Hospodářské zájmy majitele se neslučovaly s uměleckými a architektonickými hodnotami hradu. 

Hrad přes malé opravy v 19. a 20. století chátral. Pracovníci památkové péče dodnes s velkými stavebními a finančními náklady opravují to, co zanedbali majitelé minulých staletí. Pro upravené prostory hradu se hledalo nové kulturní vyžití. Velice šťastně se jeví spojení gotické architektury Šelemberského paláce s expozicí české gotické deskové malby a plastiky, umístěné zde od roku 1964 ve spolupráci s Národní galerií v Praze. Originální prostředí doplněné dobovým uměním dává návštěvníkům dokonalý zážitek, v hlavní sezóně navíc umocněný koncerty staré české hudby v prostorách hradu. 

K obrázkům (foto Stanislav Hofman): 

1. Hradu Kost dominuje mohutná hranolová věž, zvaná Bílá. Menší válcovitá věž byla postavena k ochraně vstupní brány. 

2. Vnitřní nádvoří. Vpravo hradní kaple ze 14. století, vyšší budova je část Šelemberského paláce. 

3. Renesanční "černá" kuchyně z poloviny 16. století má pec na boku a ohniště otevřené do širokého komína. Původně neměla tato kuchyně oken a osvětlovala ji jen zář z ohniště. 

4. Starý palác zvaný vartemberský, jedna z největších vnitřních prostor hradu, jehož strop nesou mohutné dubové trámy. 

5. Prostory vartemberského paláce citlivě vyplňuje soubor gotických plastik a deskových maleb z Národní galerie v Praze. 

6. Bibrštejnské křídlo s druhou hradní branou. Loubím s hřebínkovými klenbami vstupujeme do renesanční předsíně, někdejší vrátnice. 

7. Vlevo stojí část bibrštejnského paláce, vpravo palác vartemberský.