020-018 HRAD ČESKÝ ŠTERNBERK 

Český Šternberk patři k nejmohutnějším hradním stavbám u nás. Byl založen kolem r. 1241 Zdeslavem z Divišova na ostrohu vysoko nad tokem Sázavy. Jeho název, podle tehdejších zvyků poněmčený, pochází z rodového erbu Divišovců - zlaté hvězdy v modrém poli. Šternberkové drželi pak hrad po dlouhá staletí. Už koncem 13. století dokončili jeho výstavbu a zabezpečili jej po celé délce táhlého hřebenu mohutnou zdí s baštami a obrannými věžemi. V nejstarší době byl hrad opravdu nedobytný. Byl chráněn výhodnou polohou přírodního ostrohu a složitým předsunutým obranným systémem. Z té doby se zachovalo několik částí stavby a věže. 

Za husitských válek zůstal hrad ušetřen, protože vdova po Petru ze Šternberka, který padl v boji proti husitům pod Vyšehradem, se přidala k Pražanům. Obléhán byl až za vlády Jiřího z Poděbrad, kdy se Zdeněk ze Šternberka postavil v čelo odbojné panské Zelenohorské jednoty proti králi. Pevné hradby Šternberka zdolal teprve hlad a žízeň obránců; po jejich kapitulaci r. 1457 byl královskými vojsky zpustošen a pobořen. Zanedlouho byl však Šternberkům vrácen, obnoven byl ve slohu pozdní gotiky. 

V neklidných dobách třicetileté války, kdy se robotný lid bouřil proti tvrdému panskému útlaku, táhli r. 1627 vzbouření sedláci na hrad a domáhali se tu svých práv. 

Začátkem 18. stol. vymřel šternberský rod po meči a hrad připadl sňatkem Janu Maxmiliánovi Goetzovi, který postavil dolní zámek a založil francouzský park na protějším břehu Sázavy. Od r. 1841 byl hrad opět v držení Šternberků až do r. 1949. Od té doby je v péči československého státu. 

Četné architektonické detaily uvnitř hradu i v jeho vnějším zdivu svědčí o pronikavé pozdně gotické přestavbě. K nejvýraznější proměně došlo však v druhé polovině 17. století, kdy z původního hradního sídla vznikl nový, jednotný barokní celek. Několik vnitřních prostorů, především velký sál a kaple, dostalo bohatou štukovou výzdobu. 

Dnešní podobu vtiskla hradu stavební úprava z konce 18. století, kterou provedl F. Hirschfeld ze Šternfeldu; byla kritizována už současníky, že narušila starobylý ráz památky. Ani poslední stavební zásahy z počátku našeho století neprospěly architektonické hodnotě hradu, ale přesto Český Šternberk zůstává ozdobou Posázaví a stojí za shlédnutí. 

K obrázkům (foto Pavel Hrdlička): 

1. Celkový pohled na hrad přes řeku Sázavu. 

2. Vstupní expozice v dolním zámku seznamuje návštěvníka s dějinnými událostmi a osobnostmi spjatými se šternberským hradem. 

3. Podél schodiště z vnitřního dvora do chodby v prvním poschodí visí řada rytin s náměty z třicetileté války. Jsou součástí jedinečné šternberské sbírky, která čítá téměř 500 grafických listů. 

4. Prostor velkého sálu pochází z doby barokní přestavby hradu v 17. století. Tehdy byl také nádherně vyzdoben souvislým vysokým pásem figurální a ornamentální štuky, bohatě členěnými krby a velkými obrazy vojevůdců z třicetileté války. 

5. Současně s velkým sálem vznikla i hradní kaple sv. Šebestiána s bohatě řezaným zlaceným oltářem. Malíř oltářního obrazu není znám, ale dlouho byl přisuzován Karlu Škrétovi. 

6. Malý sál (žlutý salónek) s raně barokní štukou. Štukovou výzdobu všech místností provedl italský mistr Carlo Brentano, který zde pracoval v letech 1660-1667. 

7. Hradní jídelna byla zařízena pseudorenesanč-ním nábytkem v polovině minulého století. Velký obraz v čele místnosti namaloval italský mistr Francesco Marchetti koncem 17. století. Představuje Zdeňka ze Šternberka, který předává poselství krále Ladislava Pohrobka francouzskému králi Karlu VII.