020-017 ZÁMEK VELTRUSY 

Na sever od Prahy, při pravém břehu Vltavy, je v zeleni rozlehlého anglického parku ukryta původní barokní architektura, veltruský zámek. 

Dal jej postavit začátkem 18. stol. Václav Antonín Chotek a českému šlechtickému rodu Chotků z Chotkova a Vojnína patřil pak až do roku 1945, kdy se stal majetkem československého státu. Zámek byl založen v blízkosti hospodářského dvora na ostrově sevřeném dvěma rameny Vltavy a obklopeném lužními lesy - zvláštním porostem stromů a rostlin, které odolávaly jarním a podzimním záplavám neregulované řeky. 

Podle dochovaných plánů stavitele Františka Maxmiliána Kaňky se zdá, že V. A. Chotek zprvu zamýšlel postavit si jen podsklepené letní sídlo v sousedství statku, který vyženil r. 1698. Ale rychlý společenský vzestup hraběte Chotka, záhy pověřovaného vysokými státními funkcemi, způsobil změnu původního skromnějšího záměru: místo pouhého letohrádku vznikl honosný zámek, který však pro vysokou hladinu spodních vod zůstal nepodsklepen. 

Jádrem veltruského zámku je vysoká válcová budova s kruhovým representačním sálem a sallou terrenou v přízemí. Z ní vybíhají jako ramena kříže čtyři patrová křídla s obytnými místnostmi. K hlavnímu vchodu vede z nádvoří monumentální schodiště s kamennými vázami a sochami koněvodů a psovodů od F. A. Kuena. Protější stranu čestného dvora uzavírá mřížový plot s galerií šestnácti soch, alegorií dvanácti měsíců a čtvera ročních období. Nádvoří a okolí zámku bylo upraveno do geometrických obrazců tzv. francouzské zahrady, která byla nedílnou součástí barokního sídla. 

Povodeň v roce 1764 zpustošila zahradu a změnila i širší okolí zámku. Avšak Rudolf Chotek, syn Václava Antonína, založil na výmolech a vývratech nový rozsáhlý park, rokokový, z něhož se dosud zachovaly dva protínající se průhledy k hlavní budově. Z časů Rudolfových pochází i dnešní podoba zámku: rozšířil zámecká křídla, čestný dvůr orámoval dvěma přízemními stavbami, interiéry dal vyzdobit rokokovými malbami, zařídil čínský salón a sál Marie Terezie. 

K obrázkům (foto Pavel Hrdlička): 

1. Celkový pohled na barokní zámek ve Veltrusích v druhém desetiletí 18. stol. pro Václava Antonína Chotka. 

2. Barokní úprava čestného dvora zámku s vodní nádrží uprostřed. Na severní straně je nádvoří uzavřeno plotem s malou galerií barokních soch. 

3. V přízemí střední válcovité budovy zámku je salla terrena, jejíž klenba spočívá na čtyřech hranolových pilířích. Je vyzdobena iluzivními malbami s průhledy na romantické ruiny a loveckými motivy. Na pilířích jsou postavy z commedie del'arte v rokokovém malířském zpodobení. 

4. Sál Marie Terezie, bývalá zámecká jídelna, je zachována téměř neporušená v původní podobě z druhé poloviny 18. století. Kromě portrétů Marie Terezie, Františka Lotrinského a jejich deseti dětí upoutává pozornost jemná rokoková výmalba stěn a zejména iluzivní výklenek, doplněný haličskou fajánsí. 

5. Čínský salón je zajímavou ukázkou dobového vkusu druhé poloviny 18. století, kdy se rozšířila z Francie do ostatní Evropy módní vlna obdivu k zjemnělé východoasijské výtvarné kultuře. Rokoková Francie napodobila a dotvářela čínské a japonské motivy a uplatňovala je ve výrobě hedvábí, tapet, nábytku a porcelánu. Zdejší originální tapety jsou domalovány rokokovými prvky, lakovaný nábytek je vyroben v Evropě, bronzové a porcelánové figurky jsou čínské. 

6. Na šestnácti pilířích plotu, který odděluje zámecké nádvoří od parku, stojí šestnáct barokních soch - alegorií dvanácti měsíců a čtvera ročních dob. S největší pravděpodobností pocházejí od některého z mistrů Braunovy dílny. 

7. Chrámek přátel venkova a zahrad je jednou z četných empirových zahradních stavbiček, jimiž Rudolf Chotek zvyšoval malebnost a romantičnost nově založeného anglického parku. Každý pavilón měl také svou společenskou funkci - se speciální úpravou svého okolí sloužil různým panským zábavám.