020-016 SÁZAVSKÝ KLÁŠTER 

Bývalý slovanský klášter na Sázavě, národní kulturní památka. 

Podnes dochovaná gotická a barokní architektura sázavského kláštera nevydává zjevné svědectví o původních románských stavbách; dokládá je však letopis Mnicha sázavského a prozatím nečetné nálezy archeologického průzkumu. 

Podle líčení Mnicha sázavského byl tento klášter, určený slovanské bohoslužbě, založen za knížete Oldřicha. Jeho prvním opatem se stal benediktinský řeholník Prokop, jemuž legenda připisuje poustevnický život v sázavských lesích a setkání s knížetem Oldřichem, mecenášem kláštera. Když Prokop roku 1053 zemřel, byli slovanští mnichové vypuzeni do Uher a v klášteře se na čas usadili řeholníci latinského obřadu. Vratislav II. však znovu povolal slovanské mnichy, kteří za Božetěcha postavili v devadesátých letech 11. století kamenný kostel a celý klášter rozšířili. Brzy však musili opustit Sázavu navždy a byli vystřídáni břevnovskými benediktiny. Jejich opat Silvestr ve 12. stol. románský klášter dobudoval. 

O původní dřevěné bazilice a jejím stavebním vývoji zatím vypovídají jen písemné prameny. Ačkoliv archeologický výzkum v letech 1942-43 objevil pod nynějším barokním kostelem zbytky raně středověkého zdiva, přesnější údaje o staroslověnském klášteře a jeho poloze poskytne pravděpodobně teprve podrobný archeologický průzkum celého sázavského areálu. 

Novou etapu vykopávek zahájil Archeologický ústav ČSAV v letech 1968-70. Pod rajským dvorem barokního kláštera byly nalezeny zbytky románské zdi s poněkud mladší výhřevnou pecí, části předgotické zástavby dvora a gotické zdivo klášterního ambitu s několika vrstvami hrobů. Ani tyto pozoruhodné nálezy však dosud neodpovídají na základní otázky nejstarších stavebních údobí sázavského kláštera. 

K obrázkům (foto Pavel Hrdlička): 

1. Celkový pohled na skupinu budov bývalého slovanského kláštera nad řekou Sázavou. 

2. Dominantní gotická věž se čtyřmi oblouky boční chrámové lodi patří k nejzajímavějším památkám klášterního areálu. Jsou to dochované zbytky velké chrámové stavby ze 14. století, která zůstala nedokončená. 

3. Kapitulní síň někdejšího středověkého kláštera je jediným prostorem této budovy. Pochází z počátku 14. století; malířská výzdoba stěn a stropu je z druhé poloviny 14. století. 

4. Nástěnné malby v kapitulní síni jsou provedeny zvláštním druhem tempery a zobrazují - v duchu mariánského kultu doby Karlovy - výjevy ze života Panny Marie. Postava Madony, která vede za ruku Ježíška, je patrně ojedinělým zpodobením Panny Marie při návratu z Egypta. 

5. Barokní farní kostel byl vybudován v 17. stol. na základech chóru nedostavěného gotického chrámu. Po požáru v roce 1746 byl kostel obnoven a vybaven rokokovým zařízením. 

6. Rokokový oltář farního kostela se sochami andělů a světců Vojtěcha a Václava je připisován pražské řezbářské dílně Richarda Prachnera. Oltářní obraz je dílem Jana Petra Molitora z r. 1755. 

7. V budově empirového zámku je umístěna velká výstava technického skla, vyráběného v sázavských Kavalierových sklárnách.