020-014 BRNO VIII 

První písemný záznam o existenci Brna pochází z roku 1091 od zakladatele českého dějepisectví, Kosmase. Avšak bohaté archeologické nálezy svědčí o tom, že kotlina v okolí soutoku Svratky a Svitavy, ve které je Brno rozloženo, byla osídlena už v době kamenné. Má tedy historii skutečně úctyhodnou. 

Městem se Brno stalo r. 1234, ale sídlem údělných knížat z rodu Přemyslovců bylo už od 11. století. Knížecí hrad stál na návrší dnešního Petrova a při něm byl i první brněnský kostel. Ve druhé polovině 13. století byl nad Brnem založen další hrad, Špilberk, mohutnější a pevnější prvního a proto v něm bývali často hosty i čeští králové, několikrát i sám Karel IV. 

Na svou dobu bylo Brno skutečně dobře chráněno a proto sem byly roku 1641 z Olomouce, tehdejšího hlavního města Moravy, přeneseny zemské desky a Brno se stalo hlavním městem země. O jeho pevné hradby se rozbilo mnoho nepřátelských nájezdů, až roku 1645 mělo město jen namále. Švédové už je obléhali půl roku, když se jejich velitel, generál Torstensson, rozmrzelý tak dlouhým ležením před hradbami, zařekl, že buď města do polední hodiny příštího dne dobude, nebo i se svým vojskem odtáhne. Tenkrát by se asi byla brněnská posádka až do dvanácté hodiny sotva udržela a tak kdosi dal zvonit poledne o hodinu dřív - a Švédové skutečně od Brna odtáhli. Od té doby se na Petrově zvonilo poledne už v jedenáct hodin. 

Krunýř hradeb město chránil, ale také stísnil a brzdil jeho růst. Teprve málo před sto lety byly strženy poslední zbytky hradeb a na jejich místech jsou nyní okružní třídy. S hradbami zmizely i brány, zbyla pouze jediná, zvaná Měnínská v Orlí ulici. Po odstranění hradeb a sloučení vnitřního města s předměstími a okolními obcemi se z Brna stalo velkoměsto, největší po Praze. 

Po staletí bývalo Brno hlavním městem Moravy, sídlem moravských markrabí, později královského tribunálu, pak zemského úřadu a nyní krajského národního výboru a všech jeho správních a politických složek. Patří k nejvýznamnějším průmyslovým i kulturním střediskům republiky a je svým způsobem i světové, protože má jeden z nejkrásnějších výstavních areálů Evropy, kde se každoročně konají přehlídky technických novinek a zařízení z celého světa. 

K obrázkům (foto Ivo Hlaváček): 

1. Brno leží v rozlehlém údolí mezi řekami Svratkou a Svitavou, poblíž jejich soutoku. Po pravé straně jehlová věž kostela sv. Jakuba, jejíž hrot sahá do výše 92 m. 

2. Chrám sv. Petra a Pavla, největší brněnský chrám vůbec, dominuje návrší zvaném Petrov, kde stával první brněnský hrad. Chrám sv. Petra a Pavla byl několikrát přestavován a jeho dnešní podoba je z počátku našeho století. 

3. Zelný trh, nejstarší náměstí Brna, slouží podnes jako tržiště, kde se prodává hlavně zelenina a ovoce. V pozadí Moravské muzeum, založené r. 1818 v paláci, který patřil Dietrichsteinům. Nejvýznamnější částí muzea je oddělení sbírek z pravěku. - Za muzeem ční k obloze věže chrámu sv. Petra a Pavla. 

4. Věž staré radnice s renesančním ochozem, který v sedmdesátých letech 16. století vytvořil Antonio Sylva. Z věže jsou krásné pohledy, zvlášť na historickou část Brna. 

5. Nová radnice, bývalá stavovská sněmovna, patří k nejvýznamnějším historickým stavbám Brna. Tato budova vznikala postupně od 16. století a zasedal v ní zemský sněm. Zde roku 1619 Moravané vyhlásili své připojení k odboji českých stavů proti Habsburkům. 

6. Na nádvoří nové radnice je kašna s bohatou figurální výzdobou a sluneční hodiny z roku 1728. 

7. Náměstí Svobody, historické místo Brna. Zde stával kdysi tak zvaný královský dům, v němž bydlíval např. Ladislav Pohrobek, Jiří Poděbradský a další. Kolem byly nejvýstavnější domy brněnských měšťanů, ale ze všeho se zachovalo jen několik základů. V pozadí věž chrámu sv. Jakuba.