020-013 MORAVSKÝ KRAS - PODZEMNÍ POHÁDKA II 

Asi tři hodiny cesty severovýchodně od Brna leží obec Ochoz. Někdy koncem třicátých let minulého století vracel se tamní švec Jan Matouš z jarmarku a přinesl do obce podivnou zprávu: našel prý v lese pod skálou díru do pekla. Lidé mu zpočátku nevěřili, ale pak se přec jen několik odvážlivců vydalo s ševcem k oné díře a když z ní ani nešlehaly pekelné plameny, ani z ní nestoupal sírový čmoud, spustili se s pochodněmi dovnitř a místo pekla objevili velkou jeskyni s mnoha krápníky. Znalci ji později nazvali "Perlou Moravy" a hledání dalších jeskyň se mnohým stalo vášní pro celý život. 

Ochozská jeskyně upadla později téměř v zapomenutí, nadšení jeskyňáři objevovali stále další, větší a zajímavější jeskyně, protože Moravský kras je na podzemní krásy skutečně bohatý. Kdyby chtěl někdo všechny objevené jeskyně Moravského krasu jen projít, nestačil by mu na to ani celý den - a přitom jsou speleologové, odborníci na jeskyně, přesvědčeni, že je tu ještě mnoho jeskyň neobjevených. 

A každá ze zdejších jeskyň má cosi osobitého, čím se liší od ostatních: v Kateřinské je ohromný dóm, stalaktitový lesík a Čarodějnice, jako by ji sochař vytvořil; v Balcarce je kromě Velkého dómu ještě Dóm zkázy a tak zvaná Galerie s nesčetnými krápníky; v Sloupsko-šošůvských jeskyních je nádherná Eliščina síň a "Svícen", jeden z nejpodivuhodnějších krápníkových útvarů. A v jeskyních kolem Macochy je několik vodních dómů a nová perla Moravského krasu - Pohádkový dóm. 

Žijeme v období tryskových letadel a atomových reaktorů, ale před nádherou krápníkových jeskyň Moravského krasu nás jímá stejný údiv, jaký jsme v dětství prožívali, když jsme naslouchali pohádkám o podzemních královských zámcích. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla):  

1. Podzemní prostory připomínají spíš pohádkové peklo, než nebe, ale přesto se této části Punkevní jeskyně říká "U anděla". Horní část těla má tento anděl ukrytu kdesi ve stropě, ale po levé straně lze vytušit ruku a vpravo kus křídla; proto dostal už kdysi dávno své jméno. 

2. Krápníková výzdoba krasových jeskyň se měnila buď mohutnými otřesy a ještě častěji propadáním stropů. Po jedné takové katastrofě vznikl v Punkevní jeskyni útvar, kterému se přiléhavě říká obrácený deštník. Vlevo je neméně zajímavá zkamenělá fontána. 

3. Příkrý svah v Reichenbachově dómu v Punkevní jeskyni se podobá stráni pokryté indickými chrámy a kapličkami, ale světlému útvaru v popředí po levé straně říkají návštěvníci "zajíček". Skutečně vyhlíží jako sněžný zajíc v hustém bílém kožíšku. 

4. Nejnápadnější a současně nejpůvabnější útvar Kateřinské jeskyně je Čarodějnice. Za svůj vznik vděčí katastrofě, při které zůstala část vrstevnatého zříceného stropu v šikmé poloze. Bílý čepec vytvořila kapající, vápencem přesycená voda a stalagmitovou hůlku, o kterou se Čarodějnice opírá, přidala buď náhoda, nebo kdysi dávno některý z prvních návštěvníků jeskyně. 

5. Všechny krápníkové útvary vznikají podle stejného řádu a přesto někdy vznikne něco zcela neobvyklého; tomuto útvaru říkají průvodci visící bažant, ale také se podobá zabalené kytici. 

6. Sedící Buddha v jeskyni Balcarka tvoří sice půvabné sousoší, ale daleko zajímavější je změť stojících i zpřerážených krápníků, následek katastrofy, jež se tu před dávnými věky udála. 

7. Svícen, pýcha a symbol jeskyň Moravského krasu, stalagmit, který vznikal pravděpodobně při hladině jezírka a tak získal talířovitou rozšířeninu. Kdysi byl tento nádherný vápencový "samorost" ukraden, ale na štěstí byl vrácen, kam jedině patří: do podzemní pohádky Moravského krasu.