020-012 MORAVSKÝ KRAS - PODZEMNÍ POHÁDKA I 

Asi tři hodiny cesty severovýchodně od Brna leží obec Ochoz. Někdy koncem třicátých let minulého století vracel se tamní švec Jan Matouš z jarmarku a přinesl do obce podivnou zprávu: našel prý v lese pod skálou díru do pekla. Lidé mu z počátku nevěřili, ale pak se přec jen několik odvážlivců vydalo s ševcem k oné díře a když z ní ani nešlehaly pekelné plameny, ani z ní nestoupal sírový čmoud, spustili se s pochodněmi dovnitř a místo pekla objevili velkou jeskyni s mnoha krápníky. Znalci ji později nazvali "Perlou Moravy" a hledání dalších jeskyň se mnohým stalo vášní pro celý život. 

Ochozská jeskyně upadla později téměř v zapomenutí, nadšení jeskyňáři objevovali stále další, větší a zajímavější jeskyně, protože Moravský kras je na podzemní krásy skutečně bohatý. Kdyby chtěl někdo všechny objevené jeskyně Moravského krasu jen projít, nestačil by mu na to ani celý den - a při tom jsou speleologové, odborníci na jeskyně, přesvědčeni, že je tu ještě mnoho jeskyň neobjevených. 

A každá ze zdejších jeskyň má cosi osobitého, čím se liší od ostatních: v Kateřinské je ohromný dóm, stalaktitový lesík a Čarodějnice, jako by ji sochař vytvořil; v Balcarce je kromě Velkého dómu ještě Dóm zkázy a tak zvaná Galerie s nesčetnými krápníky; v Sloupsko-šošůvských jeskyních je nádherná Eliščina síň a "Svícen", jeden z nejpodivuhodnějších krápníkových útvarů. A v jeskyních kolem Macochy je několik vodních dómů a nová perla Moravského krasu Pohádkový dóm. 

Žijeme v období tryskových letadel a atomových reaktorů, ale před nádherou krápníkových jeskyň Moravského krasu nás jímá stejný údiv, jaký jsme v dětství prožívali, když jsme naslouchali pohádkám o podzemních královských zámcích. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Eliščina síň v Sloupských jeskyních představuje prostor skutečně pohádkový. Síň má rozměry zhruba 36 krát 33 metry a strop je vysoký místy až 20 metrů. Celá prostora je pokryta množstvím krápníků různých tvarů a velikostí, od mohutného zkamenělého vodopádu, až po tak zvaný Turecký hřbitůvek. 

2. Riegrova síň v Sloupsko-šošůvských jeskyních je dlouhá i široká téměř dvě desítky metrů a vysoká místy šest metrů. Je zajímavá hlavně svou dvoubarevností; na tmavých krápníkových podkladech se vytvořily sněhobílé povlaky, místy připomínající ledovou polevu. 

3. Skupina stalagmitů ve Sloupské jeskyni, z nichž některé dorostly až do stropu, tvoří popředí skupinám útvarů, kterým se říká pagody. Skutečně připomínají indické chrámy. 

4. Krápníková výzdoba Kateřinské jeskyně má poněkud jiný ráz, než v ostatních podzemních prostorách Moravského krasu. Pravděpodobně tu docházelo k různým rozsáhlým změnám, nejčastěji k zřícení stropů. Proto je tu krápníků méně, ale zato mají osobitý ráz. Na tomto snímku je stalagmit, kterému se přiléhavě říká Buddha. 

5. Bambusový lesík v Kateřinské jeskyni patří k zajímavým krápníkovým útvarům, ale ještě krásnější je sousoší za ním, které dělá dojem, že ho vytvořila ruka umělce z alabastru. 

6. Handžár, v jeskyni zvané Balcarka, patří k zvláštnostem Moravského krasu: je to stalaktit, protože visí od stropu a proto by měl být svislý. Během jeho narůstání došlo pravděpodobně k přírodní katastrofě, při které se dostal do šikmé polohy; pak opět pokračoval jeho růst svisle dolů. 

7. Sněhobílou kupu v Punkevní jeskyni nazývají všichni návštěvníci stejně: zasněžená hora, nebo přímo "Sněžka". Ale nejvíce se tento mohutný vápencový útvar podobá malému ledovci.