020-010 MORAVSKÝ KRAS - ČLUNEM DO PODZEMÍ 

V naší zemi bylo už objeveno mnoho krasových jeskyň a nejkrásnější z prozkoumaných jsou už i veřejnosti přístupné. Návštěvníci procházejí podzemím po bezpečně upravených cestách, většinou bez velké námahy. Nejpohodlnější a také nejpůvabnější je však putování po podzemním řečišti řeky Punkvy v Moravském krasu. Usazeni v prostorných člunech proplouvají návštěvníci jeskyněmi a bez námahy vnímají nevšední dojmy, které krasový labyrint poskytuje. 

Rozměrný otvor pod strmou skálou, jakýsi obludný jícen, ze kterého Punkva vytéká, byl už odedávna místem, které vábilo k proniknutí do podzemí; tušilo se, že tudy by mohla vést cesta na dno propasti Macochy. Z prvních odvážlivců se nejdále dostal roku 1857 Jindřich Wankel, český lékař z Blanska; po umělém snížení punkevního řečiště pronikl na voru až 90 m do nitra skal. Dál se však nedostal ani on, ani řada jeho následovníků, protože další cestu uzavíral tak zvaný sifon, který tvořil skalní převis od stropu hluboko pod hladinu. 

Teprve roku 1909 objevili nadšení jeskyňáři výše položené a už suché bývalé řečiště Punkvy, kterým je dnes vybudována cesta na dno Macochy. Návrat odtud pak vede průlomem, který ústí do řečištní chodby, vyplněné vodou Punkvy; po ní dopravují návštěvníky čluny. Některé úseky této vodní cesty, dlouhé celkem tři čtvrti kilometru, byly s nesmírnou námahou vylámány, ale většinou probíhá plavba po přirozeném řečišti Punkvy, které se místy rozšiřuje v malebné dómy a půvabná jezírka se smaragdově zelenou vodou. Řečiště je místy hluboké třicet až čtyřicet metrů a čluny plují ve skutečnosti těsně pod stropy jeskyň a hlubokých propastí. 

K vybudování této vodní cesty bylo třeba nejen velkých nákladů, ale i nesmírné obětavosti všech, kdo na jejím vytvoření pracovali. Vzpomínáme proto i na tyto nadšence, kteří nám umožnili tak nevšední zážitek, jakým je plavba podzemním labyrintem. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Přístav v podzemí - překvapení pro každého, kdo poprvé prochází Punkevní jeskyní v Moravském krasu. Zde nasednou návštěvníci do člunů a poplují po hladině ponorné řeky. 

2. Některé části vodního tunelu zdobí krápníkové útvary, nejčastěji v podobě zkamenělých vodopádů. Bradatému útvaru po levé straně se říká Krakonoš. 

3. Místo, kde návštěvníci vystoupí z člunů na pevnou zem, aby se vydali k nedalekému Pohádkovému dómu. 

4. Pohádkový dóm je vrcholem krápníkové nádhery celého Moravského krasu. Jsou tu všechny druhy krápníkových útvarů od mohutných kopulí, ledovcových návrší a stalagmitových tyčí až po křehounká brčka a věrně modelované mrkvičky. 

5. Plavba pokračuje po hladině ponorné řeky a čluny místy podplouvají pod zcela nízkým stropem. 

6. Útvaru, visícímu od stropu v pozadí snímku, se říká Strážce. Svým tvarem připomíná přední část psa. 

7. Hlavní přístav, kde končí plavba podzemní pohádkou Moravského krasu.