020-008 ZÁMEK NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ - ČSR 

Byl to hrad na svou dobu mohutný a bezpečný, ale bydlení v něm, jako ve většině gotických hradů, nebylo právě pohodlné. Proto si ho asi o sto let později jeho nový majitelé, páni ze Štubenberka, přestavěli na daleko pohodlnější renesanční zámek. 

Toto nové panské sídlo bylo vně i uvnitř až honosně vyzdobeno. Na stěnách obrácených k městu i na zdech čtyřúhelníkového nádvoří byly dekorativní obrazy, stropy místností tvořily složité ozdobné klenby a celek představoval přepychové panské obydlí. 

Po bitvě na Bílé hoře a po konfiskacích, které habsburský císař Ferdinand II. uvalil na české země, získal zámek a s ním vše, co k němu patřilo, Albrecht z Valdštejna. Ten ho ale brzy směnil s Trčkou z Lípy, pánem na Opočně a do novoměstského zámku se nastěhovala Marie Magdalena Trčková, které poddaní lidé pro její krutost říkali zlá Manda. Sedláci se sice proti ní vzbouřili, dokonce obsadili na krátký čas i zámek, ale dlouho se ze svého vítězství netěšili. Císař na ně poslal vojsko vedené zle pověstným Donem Martinem Huertou, který hnutí selského lidu násilně potlačil a jeho vůdce krutě potrestal. 

Novoměstský zámek byl sice ozdobou města, ale na poddané se z něj šířila jen krutost - a ani většině svých majitelů nepřinášel štěstí; Albrecht z Valdštejna byl zavražděn, zlá Manda Trčková v něm žila ze strachu před bouřícími se sedláky jako ve vězení a Erdman Trčka byl zavražděn společně s Valdštejnem. 

Pak se stal majitelem zámku jeden z účastníků jejich vraždy, skotský šlechtic hrabě Valter z Leslie. A teprve v tomto rodě zůstal zámek delší dobu a to až do počátku 19. století, kdy hraběcí rod Lesliů vymřel. 

Je samozřejmé, že každý z majitelů novoměstského zámku na jeho podobě a hlavně na vnitřním uspořádání něco změnil. K velkým úpravám došlo v druhé polovině 17. století, kdy zámek dostal časně barokní podobu. Tenkrát vznikly v jeho druhém poschodí representační salóny, kde na štukem zdobených stropech vymaloval pražský umělec Václav Fabián Harovník různé výjevy z antických bájí a kdy byla také zřízena zámecká kaple v jižním rohu zámku. 

Po vymření hrabat Lesliů novoměstský zámek zůstal neobydlen, pustnul a hrozila mu téměř úplná zkáza. Tenkrát ho koupili náchodští průmyslníci Bartoňové z Dobenína a jeho obnovu svěřili významnému slovenskému architektu Dušanu Jurkovičovi a pražským umělcům architektu Pavlu Janákovi a malíři Františku Kyselovi. 

Nyní novoměstský zámek tvoří společně s Novým Městem nad Metují půvabný celek, hodný obdivu všech milovníků starého architektonického umění. 

K obrázkům (foto Otto Řehák): 

1. Pohled na čelní stranu zámku z městského podloubí, kterým je vroubeno celé náměstí. 

2. Zimní zahrada - úpravu této místnosti navrhl arch. nár. umělec Duš. Jurkovič v secesním stylu. K výzdobě použil oblázky z řeky Metuje, které složil na stěnách v tzv. hrubou mozaiku, která je na českých zámcích jediná svého druhu. 

3. Žebrová síň je nejkrásnější místností celého zámku. Celkovou úpravu navrhl nár. umělec arch Duš. Jurkovič. Místnost má skoro půlkruhovou valenou klenbu s trojúhelnými výsečemi. Stěny jsou obloženy kůží, tapetování s koženým čalouněním nábytku. 

4. Panská pracovna - s tzv. klášterní klenbou z níž vybíhají hřebínky do rohu vrcholového klenutého zrcadla, na kterém je vymalován obraz, na jehož rámu je vepsán verš z Nerudovy básně "Moje barva červená a bílá". V ostění oken, dveří a na nábytku je bohatá intarsie od pražského umělce V. Paška. 

5. Z "Francouzské zahrady" je krásný pohled zpět na zámecké terasy a na zámek. 

6. Arch. Duš. Jurkovič nechal upravit zahradní terasy na bývalých valech a hradní příkop přemostil krytým mostem ve valašském slohu. Dole byla obnovena stará hraběcí francouzská zahrada s barokní kašnou. 

7. Od sochy svatého Václava je krásný pohled na mohutnou zámeckou věž zvanou "Máselnicí" a na jediný renesanční štít na zámku.