020-007 ČASTOLOVICE 

Na místě dnešního zámku stávala tvrz s vodním opevněním, kterou ve 14. století založili páni z Častolovic. Koncem 16. století zakoupili Častolovice Oprštofové a kolem roku 1600 dal Bedřich z Operštofů na místě tvrze budovat pohodlné renesanční sídlo, obklopené zahradami, rybníkem a hospodářskými budovami. 

Jednopatrová budova zámku se rozkládá kolem čtvercového dvora s arkádami, s representačními prostorami v levém a hospodářskými v pravém křídle budovy. Tento vzhled si zámek zachoval až do druhé poloviny 19. století, jenom nádvoří bylo doplněno barokní kašnou z konce 17. století. Za Šternberků, kteří zámek a panství vlastnili v letech 1694 - 1948, byla původní stavba potlačena ve druhé polovině 19. století novogotickou a začátkem tohoto století pseudorenesanční přestavbou. Na jihovýchodním křídle se zachovaly fresky s náměty z římské historie, jež byly r. 1961 restaurovány. Zámecký areál doplňuje anglický park o rozloze cca 30 ha, který vznikl také v 19. století. 

V zámeckých interiérech jsou bohaté sbírky obrazů a uměleckého řemesla ze 16. až 19. století. Mezi nejcennější kulturní památky patří renesanční kazetové malované stropy, které jsou ozdobou rytířského sálu a jídelny zvané Tobiáška, ve které se zachovala vzácná galerie českých panovníků od Ladislava Pohrobka až po Leopolda I. 

Častolovický zámek je také památný pobytem B. Balbína, J. Dobrovského a F. Palackého. V roce 1948, u příležitosti okresního sjezdu odborů, přednesl projev s balkónu rytířského sálu tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký. 

Podoba dnešního zámku je výsledkem různých stavebních přeměn až po současnost. O uchování jeho kulturně - historických hodnot pečuje socialistický stát prostřednictvím Krajského střediska státní památkové péče Východočeského kraje. 

K obrázkům (foto Antonín Rýgl, text Hana Raková): 

1. Vstupní jihovýchodní průčelí častolovického zámku po přestavbě z roku 1910. 

2. Brokátový pokoj. Kachlová kamna v pozadí jsou ze 17. století. Dalším zajímavým exponátem je tmavá, pozdně rokoková vyřezávaná truhla z roku 1778. 

3. Velký sál s původním renesančním kasetovým stropem, s výjevy ze Starého zákona, je největší chloubou častolovického zámku. V pozadí je renesanční krb s aliančním znakem Šternberků. Zbývající plochu stěn pokrývají rodinné portréty. 

4. Velký sál je zařízen novodobým vyřezávaným nábytkem většinou renesančního slohu. Střed zadní stěny zaujímá barokní krb z italského mramoru s kovovým tepaným reliéfem sv. rodiny. 

5. Původní kazetový strop jídelny, zvané Tobiáška. V jeho polích se rozvíjí starozákonní historie Tobiáše, který oslepl a byl zázračně vyléčen. Předlohou pro kasetové výplně stropu byly Cockovy rytiny podle kreseb Martina Heemskerka z r. 1556. 

6. Zámecká kaple s pozdně renesančním oltářem. Obraz v popředí je pozdně gotická desková malba sv. rodiny z konce 15. století. 

7. Zámecké nádvoří s raně barokní kašnou z konce 17. století. V pozadí jihovýchodní křídlo s freskami a arkády křídla jihozápadního.