020-005 ZÁMEK LITOMYŠL 

Litomyšlský zámek stojí na místech, kde podle Kosmovy kroniky stával už na sklonku 10. století ochranný knížecí hrad a střežil velmi důležitou obchodní stezku, která tudy vedla do východní Evropy a přední Asie. Později byl v sousedství tohoto hradu vybudován klášter a v podhradí vyrostlo město, které se r. 1344 stalo sídlem biskupství a hrad biskupovou rezidencí. 

Majitelé Litomyšle se několikrát změnili. Ze známých rodů tu kromě jiných sídlili na příklad Kostkové z Postupic a od poloviny 16. století bohatý a podnikavý Vratislav z Pernštejna, který dal pevný, ale nepohodlný hrad přebudovat na reprezentační rodové sídlo. Tento úkol svěřil italskému architektu jménem Giovani Avostalis, který už před tím osvědčil své umění v Praze. Podle jeho návrhů se bývalý těsný hrad změnil na rozlehlý renesanční zámek s čtvercovým nádvořím, mnoha komnatami a bohatou výzdobou i na vnějších stěnách zámku. 

Od té doby se v celkovém vzhledu zámecké budovy až podnes mnoho nezměnilo; další jeho majitelé upravovali podle svého vkusu a dobové módy hlavně vnitřní prostory. Tak na příklad za Trautmansdorffů byla zřízena velká jídelna a tak zvaný bitevní sál a větší množství úprav bylo provedeno po požáru r. 1775, kdy vyhořelo druhé poschodí zámku. Z doby, kdy byli majiteli Litomyšle Valdštejnové, zaslouží si zmínku hlavně nové zámecké divadlo (1797), pro které namaloval dobové dekorace významný kreslíř architektur Josef Platzer, který maloval kulisy též pro Stavovské divadlo v Praze. 

K zámku patřilo i předdvoří s hospodářskými budovami a pivovar, kde se narodil náš velký hudební skladatel Bedřich Smetana; jeho rodná světnice byla s velkou péčí upravena do původního stavu. Pod zámkem pak vyrostlo město. Zámečtí páni a jejich úředníci se chovali k obyvatelům města vždycky povýšeně a ke svým poddaným většinou krutě; dokladem toho jsou selské bouře, které tu v 17. století propukly a byly tvrdě potlačeny. 

Město samo bylo odedávna střediskem kultury a národního uvědomění. Žila tu vlastenka a spisovatelka M. D. Rettigová, známá ze spisů Aloise Jiráska, který tu studoval i učil, prožila tu krátký čas (1839 - 40) naše velká spisovatelka Božena Němcová a narodil se tu Zdeněk Nejedlý, kdysi pravidelný účastník slavností Bedřicha Smetany, které se tu každoročně pořádají. 

Výtvarné a historické hodnoty litomyšlského zámku vedly k jeho prohlášení za národní kulturní památku a jeho pečlivě udržované prostory obdivuje každoročně stále víc a víc návštěvníků. 

K obrázkům (foto Otto Řehák): 

1. Hlavní průčelí státního zámku v Litomyšli. Stěny zdobí sgrafita, znázorňující plastické kvádrování. 

2. Zámecké arkády a průhled na nádvorní stranu zámku, na které jsou sgrafitové obrazy znázorňující bitvu u Milvijského mostu. 

3. Malá jídelna je vybavena starobylým slohovým nábytkem a souborem fajansového nádobí. 

4. Bitevní sál, pojmenovaný podle rozměrných nástěnných obrazů bitev, kterých se zúčastnil Eugen Savojský. Obrazy jsou od Jana Huchteburgha z let 1708 až 1711. 

5. Velká jídelna v prvním poschodí zámku, zařízená ve slohu pozdního empiru a biedermeieru, se soubory vzácného porcelánu. 

6. Červený salonek je vybaven nábytkem ve slohu napoleonského empiru. 

7. Zámecké divadlo, jedna z nejvzácnějších památek svého druhu v Evropě.