020-004 KROMĚŘÍŽ V 

Vývoj půvabné Kroměříže byl na rozdíl od většiny našich jiných, stejně starých měst poněkud odlišný. Z počátku to sice byla malá tržní osada jako mnohé jiné, ale když se r. 1110 stala majetkem římskokatolické církve, vyvinula se velmi brzy v honosné biskupské sídlo. 

Kroměřížští biskupové budovali samozřejmě hlavně svou residenci a kostely, ale někteří z nich důkladně zasahovali i do výstavby samotné Kroměříže. Tak na příklad biskup Bruno ze Schaumburgu dal v polovině 13. století základ dnešnímu centru Kroměříže, jímž je krásné pravoúhlé náměstí. Za obydlí biskupů a jejich dvora sloužil gotický hrad, který dal biskup Thurso na počátku 16. století přestavět v pozdně gotickém slohu. Dnešní podoba zámku je až z poslední čtvrtiny 

17. století, kdy vládl Kroměříži biskup Karel z Lichtenštejna. Ten dal přebudovat ponurý hrad na honosný renesanční zámek a ovlivňoval i výstavbu města. Na příklad nutil kroměřížské měšťany, aby vyměnili doškové střechy za šindelové, aby v okolí zámku a na náměstí stavěli domy na poschodí, nebo je alespoň zvýšily o štíty se slepými okny. 

V té době byla založena také kroměřížská Květná zahrada, kterou zdobí nejen květiny a stromoví, ale též krásná kolonáda s mnoha sochami, a rozšiřovala se podzámecká zahrada, která se postupně měnila v rozlehlý park. 

Nejvýrazněji se Kroměříž zapsala do povědomí celé Evropy v období revolučního kvasu let 1848-49. Tehdy se národy, násilým držené v rakouské říši, počaly bouřit, císař i vláda z Vídně uprchli a v kroměřížském zámku zasedal sněm, který měl dát říši novou, pokrokovější ústavu. Za Čechy se tohoto sněmu zúčastnili Karel Havlíček Borovský, Josef Kajetán Tyl, František Palacký a jiní, ale všechno usilování o spravedlivější řád bylo tehdy marné; císařská armáda kroměřížský sněm rozehnala. 

Do dnešních dnů se v Kroměříži zachovalo mnoho historicky významných i umělecky cenných památek a proto byla právem prohlášena za památkovou rezervaci. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Pohled na Kroměříž od západu. Silueta města člení věže (odleva) zámku, dvojvěží chrámu sv. Mořice a zelená kopule kostela sv. Jana Křtitele. 

2. Velké náměstí vroubí domy, z nichž některé nesou patrné stopy renesančního původu. 

3. Zámek, bývalá biskupská residence, jehož renesanční podoba pochází z konce 17. století. Do středu jeho parkové fronty byla později připojena tak zvaná salla terena. 

4. Vnitřek salla tereny je podle tehdejší módy upraven na bohatě štukatérsky zdobené výklenky a jeskyně. Na snímku tak zvaná Neptunova jeskyňka. 

5. V salla tereně je též model středověkého dolu na stříbro. 

6. Podzámecká zahrada, založená pravděpodobně počátkem 16. století, prodělala několik změn a její dnešní podoba je hlavně z druhé poloviny minulého století. Snímek ukazuje část zahrady při severozápadní straně zámku. 

7. Pohled ze zámecké věže na čtvrt zvanou Bělidlo, kde na obvodu města, bez porušení starobylého rázu původní Kroměříže, rostou moderní obytné domy.