019-009 TOKIO - Japonsko 

Z putováni EXPEDICE SAKURA 

Nebýt nepříliš široké špinavé řeky a upozornění našeho průvodce, ani bychom nepoznali, kde už začíná obrovská metropole Japonska, město s největším počtem obyvatel na světě, Tokio. 

Celou cestu z blízkého přístavu Jokohama lemovaly silnici četné továrny, doky a rafinerie, a hlavně tisíce a tisíce drobných dřevěných domečků, na jejichž střechy jsme s visuté dálnice dobře viděli. Připomínaly nekonečnou ves. Však se také o Tokiu vtipně říká, že je to největší vesnice světa, protože asi 85 % z celkového počtu 11,5 miliónů obyvatel bydlí právě v takových malých domcích. 

Tokio není právě krásné město. Japonští architekti zmeškali dvě velké příležitosti, kdy mohli vytvořit opravdu moderní velkoměsto, s dobře řešenou dopravou. Po prvé to bylo v roce 1923 po velkém zemětřesení a po druhé po poslední světové válce, kdy byla znovu velká část města zničena. Tokio se vždy znovu rozrostlo přímo živelným tempem, ale příliš samorostle. 

Tokio není hlavním městem Japonska dlouho. Teprve od roku 1868, kdy se císařský dvůr přestěhoval z Kjóta a kdy Tokio získalo své dnešní jméno. Dříve se nazývalo Edo a po dlouhá léta bylo sídlem vojenského vládce - šóguna a tudíž i administrativním centrem země. 

Poznali jsme v Tokiu mnoho překvapivého a nezvyklého; to nejzajímavější jsme se pokusili zachytit pro stereokotoučky. 

1. Nejlepší výhled na Tokio je z televizní věže, vysoké 333 m. Odtud spatříme nejen výškové stavby, zabezpečené proti zemětřesení, ale i drobné dřevěné domečky i nadzemní dálnice. V pozadí je tokijský přístav s loďmi kotvícími na rejdě. 

2. Tokio je lidským mraveništěm a pulzujícím velkoměstem, jehož tepnami jsou visuté dálnice. Třebaže se Tokio zmodernizovalo, kimono z ulic nezmizelo a patří k běžnému druhu oděvu. 

3. Nejproslulejší částí Tokia, která každého přitahuje a která se musí vidět, je Ginza; tady jsou největší tokijské obchodní domy, luxusní restaurace a obchody s luxusním zbožím. 

4. Nejpopulárnější částí Ginzy je ulice Čuodori, která bývá v neděli uzavřena a stává se oblíbeným korsem. 

5. Když Japonci s cílevědomostí sobě vlastní připravovali osmnácté olympijské hry 1964, podařilo se jim vybudovat několik nádherných sportovních areálů 

6. Svatyně Mejdži. Ticho a klid tohoto šintoistického chrámu, obklopeného stejnojmenným parkem, ruší jen kroky návštěvníků, kteří se přicházejí poklonit náboženským symbolům a obdivovat zručnost a umění těch, kteří tuto krásu vytvořili. 

7. V samém středu Tokia, ve velkém parku nepřístupném veřejnosti, zaujímá své místo císařský palác. Japonský císař je stále oficiálním představitelem své země, ale nemá již výkonnou moc.