012-005 KVĚTINY I - Flora Olomouc 

Kdy a kde byla první květinová výstava ve světě, zatím nevíme, ale kdy se konala jedna z prvních u nás, to nejlépe vědí znalci životopisu Boženy Němcové. Tato milovaná spisovatelka neměla na růžích ustláno, ale jeden ze svých nejkrásnějších večerů prožila právě u příležitosti květinové výstavy. 

Bylo to krátce po její svatbě s Josefem Němcem, 13. září 1837, kdy se konala v České Skalici "První slavnost jiřinek". Kronikář vypráví, že se k ní sjelo na padesát pěstitelů těchto květin; večer pak se konal ples, na kterém, uprostřed květů, byla za královnu plesu zvolena mladičká Božena Němcová. 

V České Skalici se tenkrát vystavovaly jen jiřiny, které se velmi rychle rozšířily do našich zahrádek. Na pozdějších květinových výstavách, které byly nejčastěji přidruženy k hospodářským výstavám, druhů květin přibývalo a pohled na výstavy byl stále pestřejší. 

Avšak teprve v posledním desetiletí máme skutečně reprezentativní květinovou výstavu, zvanou FLORA - OLOMOUC, kde se každoročně shromažďují nejkrásnější výpěstky mnoha druhů květin našich i zahraničních odborníků. 

Z výstavy FLORA - OLOMOUC jsou i snímky květin na tomto stereokotoučku. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Gloxinie (Sinningia Nees) je domovem v Brazilii a v Mexiku. Vypěstované hybridy mají velké zvoncovité květy různých barev, nejčastěji v kombinaci s bílou. Množí se ze semene, nebo z listových řízků a kvete přibližně za půl roku po vysetí. Rostlina vytváří hlízu, která se po odkvětu a odpočinku znovu vysadí. 

2. Poinsettia (Euphorbia pulcherrima), u nás zvaná též "vánoční růže", protože kvete právě o našich vánocích, pochází ze Střední Ameriky, kde tvoří až 1 m vysoké keře, které v době květů září šarlachovou barvou. Květy 

poinsettie jsou však jen zcela malé, mají žlutavou barvu a rudě zářící plátky kolem nich jsou listeny. - Pestré listy na snímku nepatří k poinsettii; jsou to Grotony - Codiaeum Juss. 

3. Orchideje patří k nejvzácnějším květinám. Divoce rostou většinou v tropických pásmech, nejčastěji v paždí pralesních stromů. Do Evropy se dostaly až v polovině 18. stol. a vyvažovaly se doslovně zlatem. Orchidejí už je známo na 20 000 druhů, které se liší tvarem, velikostí i barvou a vůní. Některé druhy orchidejí se pěstují i u nás. 

4. Jiřiny (Dahlia variabilis). Plné české jméno této květiny je Jiřina proměnlivá. A skutečně není mezi květinami proměnlivější, než jiřina. Byly vypěstovány květy jiřin v průměru až 30 cm a zas drobounké jak lískový ořech. Podle velikosti a tvaru se rozlišují jiřiny pomponkovité, leknínové, mignonky, kaktusovité a ještě další, vždy v rozmanitých barvách. 

5. Pomponky jsou mezi jiřinami zvlášť oblíbené. Pro přiměřenou velikost, tvar i rozmanitou barvu květů se dobře hodí jak do velkých kytic, tak i do malých dekoračních skupinek. 

6. Karafiáty (Dianthus Caryophillus) rostou divoce po celé jižní Evropě a mají nejčastěji červenou nebo růžovou barvu. Zahradnickou květinou se staly už v 15. století a od té doby bylo vypěstováno mnoho tvarových i barevných variací. U nás prosluly pěstováním karafiátů Klatovy. 

7. Kaktusy (Cactaceae) jsou domovem hlavně v Střední a Jižní Americe, kde rostou některé druhy i ve výšce tři až čtyři tisíce metrů. Je jich velké množství druhů, od drobounkých, připomínajících neživé kamínky, až po kaktusové obry, s různými druhy trnů i bez nich, s květy nenápadnými i nádhernými.