011-016 ČERVENÁ KARKULKA III 

15. Jak vešel myslivec do chaloupky, hned viděl, kolik uhodilo. Ale dovedl si poradit, nadarmo nebyl zkušeným myslivcem. Vytáhl z pochvy svůj lovecký tesák a jedním rázem rozpáral spícímu vlkovi břicho. 

16. Z vlka nejdžív vyskočila uplakaná Karkulka a myslivec ji poslal ven před chaloupku; však na rozpáraného vlka nebyl právě hezký pohled. Pak pomohl myslivec ven babičce, která se pořád nemohla z toho všeho vzpamatovat. Nakonec chtěl myslivec vlka zabít svým tesákem, ale babička měla lepší nápad. 

17. Poradila myslivci, aby nanosil do chaloupky hodně kamení a sama zatím připravila velkou jehlu a silnou nit. Kameny nacpali vlkovi do břicha, které nakonec myslivec důkladně zašil. "A teď," řekla babička, "se všichni schováme a uvidíme, co bude vlk dělat, až se probudí." Jak babička řekla, tak také udělali. 

18. Za chvíli se vlk probudil, protože ho náramně rozbolelo břicho. "To bude tím," pomyslil si, "že ta stará byla tak suchá a kostnatá; nějak mě tlačí v žaludku. Měl bych se něčeho napít." Ale dalo mu to dost práce, aby vůbec slezl s postele. 

19. Přece jen se však došoural ke studni na dvorku. "Jestlipak je tam vůbec nějaká voda?" řekl si vlk a nahnul se nad roubení studny. Napjatě se dívali myslivec s babičkou a Karkulkou, jak to dopadne. - Ale jinak to ani dopadnout nemohlo. 

20. Jakmile se vlk nahnul nad roubení studny ještě víc, kameny se mu v břiše převážily a vlk sletěl do studny, až to v ní dunivě žbluňklo. Honem se všichni běželi podívat, ale studna byla hluboká a po vlkovi nebylo ani památky. Babička s Karkulkou se radovaly a děkovaly myslivci, že jim zachránil život. 

21. "I to nic," řekl myslivec a sháněl se, nezůstalo-li něco z Karkulčiných dárků, aby ten svátek přece jen oslavili. A protože košíček vlk nesnědl, bylo dost dobrot pro všechny. Když se najedli, vzal myslivec Karkulku za ruku a řekl: "Vlka jsme sice zabili, ale kdo ví, koho bys ještě mohla na zpáteční cestě potkat. Bude lepší, když tě dovedu domů." Babička se s nimi rozloučila a myslivec s Karkulkou se vesele vydali na cestu k vesničce, ke Karkulčiným rodičům.