009-012 PTÁCI I - z přírodní rezervace v Lednici 

Naše republika se vyznačuje velkou pestrostí přírodního prostředí a v důsledku toho u nás žije též neobyčejně mnoho ptačích druhů. Bohužel, rušením křovinatých porostů, kácením stromů, melioracemi a výstavbou postupně ubývá ptactvu míst, vhodných pro hnízdění a k sběru potravy. Některé zásahy do přírody pozměňují krajinu tak, že již nevyhovuje požadavkům některých ptačích druhů a proto z nich ptáci postupně mizí. Abychom je u nás uchovali, zřizujeme - stejně jako v jiných zemích - tak zvané přírodní rezervace. 

Oblast rybníků u Lednice na jižní Moravě je jednou z takových rezervací a je třeba zdůraznit, že má i v rámci Evropy neobyčejně velký význam. Nejen proto, že tu hnízdí mnohé vzácné ptačí druhy, ale v době jarního a podzimního tahu se na Lednicku zastavují spousty severských ptáků, kteří po kratším či delším odpočinku pokračují na své daleké pouti. 

K obrázkům: 

1. Racek chechtavý je jedním z nejnápadnějších a nejznámějších našich vodních ptáků. Hnízdí pravidelně v početných koloniích; u nás jsou nejznámější hnízdiště racka chechtavého u Třeboně, Jindřichova Hradce, na Lednicku a u Chropyně na Kroměřížsku. 

2. Racek chechtavý si staví hnízdo buď na ostrůvcích rybníků, nebo v jejich pobřežních porostech, rákosinách apod. Vejce racka chechtavého jsou vždy hustě a hrubě skvrnitá. 

3. Mláďata racka černohlavého se liší od racků chechtavých bělavým základním zbarvením a hustějším skvrněním. Náš obrázek je vzácným dokladem o hnízdění racka černého v ČSSR v roce 1967 na Mlýnském rybníku u Lednice. 

4. Dospělý racek černohlavý má černou hlavu a výrazné žluté skvrny nad a pod okem. Jeho oblastí jsou kraje daleko na jihovýchod od nás, hlavně západní Sibiř a jižní Asie. Do Evropy zalétá jen v malém počtu a ještě řidčeji tu hnízdí. U nás došlo k prvnímu hnízdění jak už bylo uvedeno roku 1967 na Lednicku, odkud pochází i tento snímek. 

5. Mláďata kachny kopřivky opouštějí hnízdo už za několik hodin po vylíhnutí. Tento druh divoké kachny dostal jméno podle toho, že hnízdí v kopřivách. 

6. Labuť velká žije divoce v severnějších částech Evropy. Jedinci, které vídáme na našich rybnících a v parcích, jsou většinou zdomácnělí. Lednické labutě, které byly na lednické rybníky vysazeny po druhé světové válce, žijí zcela volně, rozmnožují se a jejich mláďata se rozletují a usazují v blízkém i vzdálenějším okolí. 

7. Na rozdíl od divokých kachen se o mláďata labutí stará nejen samice, ale i labutí samec a to po celou dobu jejich růstu. V případě nebezpečí dovede labuťák mláďata velmi neohroženě bránit a troufá si i na člověka.