001-034 ŠUMAVA I - západní část 

Zatím co Krkonoše, Tatry a jiné naše hory lákaly k sobě odedávna hlavně sportovce, tedy horolezce, turisty a lyžaře, půvaby Šumavy objevovali zpočátku hlavně umělci. Spisovatele vábil především rázovitý lid, mezi kterým Božena Němcová sbírala báchorky a povídky, Alois Jirásek tu našel látku k svému slavnému románu Psohlavci a mnoho jiných spisovatelů, jako na příklad Karel Klostermann, J. Š. Baar, Jan Vrba, Ladislav Stehlík a další vyprávějí ve svých dílech o práci a životě tamního lidu i půvabech šumavské přírody. V samém srdci Šumavy pramení naše nejčeštější řeka, Vltava, která inspirovala Bedřicha Smetanu k jeho nejkrásnější symfonické básni; kdo by tedy nechtěl poznat místa, která zaujala tak velké umělce? 

Šumava se svým přírodním rázem liší od ostatních našich horstev. Neomračuje návštěvníka výškou svých vrcholů; její nejvyšší hora, Velký Javor (1457 m) je už na bavorské straně, náš Boubín měří 1362 m a všechny ostatní, jako na příklad Pancíř, Špičák, Medvědí hora a další sahají málo nad tisíc metrů. Ale žádná z nich, jak to v jiných horách bývá, není lysá; všechny pokrývají lesy, nejkrásnější ozdoba Šumavy. 

Dnes už má Šumava své příznivce i své milovníky, kteří ji dávají přednost před všemi ostatními vyhlášenými turistickými oblastmi. V poslední době dosahuje počet návštěvníků Šumavy už půl miliónu. Pro ně se tu renovují a budují různá turistická zařízení, jako hotely, chaty, autokempingy a stanové tábory, upravují se turistické stezky a vyhlídková místa. Běží nyní o to, aby zvýšený turistický provoz přírodní půvaby Šumavy neporušil. Šumava je sice prohlášena za chráněnou oblast, ale je nezbytné, aby ji kromě úředních předpisů chránila i ohleduplnost a péče návštěvníků. 

K obrázkům (foto Jaroslav Novotný): 

1. Hrad Rabí, vybudovaný na severním svahu Šumavského podhůří, pochází ze 13. století. Býval to pevný hrad, při jehož druhém dobývání ztratil Jan Žižka, dotud jednooký, své druhé oko. V šumavské oblasti nebylo mnoho hradů a tím vzácnější je malebná zřícenina hradu Rabí. 

2. Starobylý Vimperk, ležící už 700 m nad mořem, je velmi častým východiskem do střední a západní oblasti Šumavy. Dominantou města, kde se odedávna tisknou nejen kalendáře, ale i vzácné tisky, tvoří zámek, jehož dnešní podoba pochází z konce minulého století. 

3. Antýgl, jeden z nejoblíbenějších stanových táborů v střední oblasti Šumavy. Jeho záhadný název pochází z doby, kdy tu bývala malá sklárna, která měla na tavení skla pouze jednu pánev, tedy jen "ein Tiegel" - a z toho dnešní jméno Antýgl. 

4. Železná Ruda s charakteristickou cibulovitou bání starobylého kostelíka, je už v samém srdci Šumavy. Horníci ani hutníci tu již dávno nejsou a Železná Ruda je oblíbeným rekreačním místem s hotely, noclehárnami a restauracemi pro turisty a rekreanty. Je též branou do nejzajímavějších koutů Šumavy, do tak zvaného "Královského hvozdu". 

5. V okolí Železné Rudy, zvláště směrem k nedalekému Pancíři (1214 m) a Špičáku (1199 metrů) je několik horských hotelů a chat. Na snímku je hotel Sirotek, jehož okolí je oblíbeným místem zimních sportovců, hlavně lyžařů. 

6. Chata Pancíř, vybudovaná ve slohu, který lze nazvat šumavským, má malou rozhlednu, ze které je možno přehlédnout značnou část Šumavy. Za průzračného ovzduší je odtud možno pozorovat i ledovce na vrcholcích Alp. 

7. Temná a studená voda Černého jezera nevábí ke koupání a přesto se tu v poslední době zastavují téměř všichni návštěvníci Šumavy. To od chvíle, kdy byly roku 1964 vytaženy z hlubin jezera kovové bedny s tajnými nacistickými doklady, které tu na konci druhé světové války němečtí fašisté ukryli.